Počet lidí v důchodovém věku narůstá. Zatímco v roce 2023 v Česku žilo přibližně dva miliony a 200 tisíc obyvatel nad 65 let, v roce 2030 jich podle odhadů statistického úřadu bude dva a půl milionu. V roce 2050 pak dokonce tři miliony a 300 tisíc.

S rostoucím věkem se ale zhoršuje zdravotní stav Čechů. Pojišťovny v posledních letech zaznamenávají nový trend – roste počet pacientů s Alzheimerovou chorobou, schizofrenií, poruchami osobnosti nebo depresemi.

"Můžeme potvrdit, že se zvyšuje počet seniorů, kteří se léčí s úzkostnými a depresivními poruchami. S těmi se léčí asi 2,5 procenta z celkového počtu pojištěnců nad 65 let," říká mluvčí Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra Jana Schillerová.

[chooze:article;value:612950]

"Zároveň se výrazně zvýšil počet pacientů s Alzheimerovou chorobou, a to téměř o 100 %. Každoročně se zvyšují náklady na léčbu. V roce 2020 tyto náklady činily 175 milionů, v roce 2024 se jednalo o téměř půl miliardy," dodala Schillerová.

Na tento trend ale Česko nebylo připraveno. V současnosti v republice funguje zhruba 400 zařízení pro pacienty s duševními chorobami. Jde o celkem 25 tisíc lůžek. Jenže zhruba tolik nově diagnostikovaných pacientů zaznamenávají pojišťovny rok co rok.

Kapacita specializovaných zařízení je tak naplněná a lůžka se uvolňují až v případě, že některý z pacientů zemře. Noví pacienti tak často musí pendlovat po ústavech, kde zrovna mají volné lůžko, nebo skončí na psychiatrii, kde řada z nich i dožije.

[chooze:article;value:612865]

"Stárnutí populace se projevuje v tom, jaké nároky máme na zdravotnický systém," přiznává změny mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny Viktorie Plívová. Pojišťovna například jedná s nemocnicemi po celé zemi a apeluje na to, aby do konce roku vzniklo alespoň dva tisíce nových lůžek následné péče. Dalšími důležitými kroky má být posílení domácí péče a lepší spolupráce zdravotnických a sociálních služeb.

Kvůli tomu, že je velký nedostatek zdravotně-sociálních lůžek, zůstávají senioři často až 15 let v psychiatrických léčebnách, tedy i v době, kdy jim tato zařízení již nemají co nabídnout. Zabírají tak místo akutním případům. Prostředí psychiatrické léčebny na ně navíc nepůsobí dobře.

"Medikačně i stabilizačně nemocnice svou práci už odvedla, ale bohužel se ti pacienti nemají kam vrátit a nelze je umístit do sociálních služeb, a to z důvodu, že je jejich diagnóza náročnější," popisuje současný stav ředitel Psychiatrické léčebny Petrohrad Jakub Sláma.

"Máme aktuálně kapacitu 125 lůžek a z toho nadpoloviční většina může být propuštěna do domácího prostředí. Ti pacienti by tady rozhodně zůstat neměli, protože jim nejsme schopni poskytnout tu péči, kterou by měli v zařízení sociálních služeb," dodává Sláma.

[chooze:article;value:609861]

Mezi tyto seniory patří i paní Vlasta, která trpí poruchou osobnosti a epilepsií a nemá, kdo by se o ni staral. Na psychiatrii kvůli tomu pobývá už 15 let. "Mám akorát sourozence a ti mi neberou telefon," říká.

Podobně je na tom i pan Josef, který trpí schizofrenií a na psychiatrii je už nejspíš natrvalo. "Už se léčím 25 let. Měl jsem problémy, kdy jsem přestal chodit do práce, měl jsem vnitřní hlasy. Přišel jsem o podnájem. Ten hlas mě donutil se sebrat z ubytovny a odjet do Plzně a tam být na hlavním nádraží. Prostě jsem tam celé dny chodil a chodil," vzpomíná.

I podle náměstka ministra zdravotnictví Václava Pláteníka (KDU-ČSL) by řešení měla představovat nová sociálně-zdravotní lůžková péče. "Primárně by pacienti s duševním onemocněním neměli být v ústavech. Měla by být dostatečná kapacita služeb jako chráněné bydlení či stacionáře," nechal se slyšet.

"V současné době se těchto služeb nedostává a do budoucna je záměr, aby v každém kraji podobných služeb bylo více," dodal Pláteník s tím, že směřování pacientů s psychiatrickým onemocněním do léčeben je pozůstatkem minulého režimu.

[chooze:article;value:614391]

"Díky spolupráci s ministerstvem zdravotnictví se nám již daří sociálně-zdravotní lůžka zřizovat. Předpokládáme, že do roku 2035 jich vzniknou tisíce. Situaci zároveň průběžně monitorujeme," hlásí pak mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Kateřina Procházková.

"Díky novému způsobu sdílení dat mezi MPSV, ministerstvem zdravotnictví a Ústavem zdravotnických informací a statistiky tyto počty můžeme v budoucnu flexibilně upravovat podle skutečných potřeb," doplnila Procházková.

Česko v oblasti péče o seniory zaspalo. Snahy to dohnat tu viditelně jsou. Je ale otázkou, jak rychle se v praxi projeví. Za půl roku se možná změní vláda a spolu s ní se mohou změnit i priority. Nezbývá tak než doufat, že před problémem kompetentní nebudou přivírat oči a že změna systému péče o tyto pacienty nebude trvat tak dlouho, jako neustále slibovaná reforma psychiatrie.

Celý text naleznete na serveru (http://cocoparis.blog.cz/) zde.