[chooze:gallery;value:40412]

​Jednání se konala v istanbulském paláci Dolmabahçe. Probíhala ve dvou blocích, jednak mezi Tureckem, Spojenými státy a Ukrajinou, jednak mezi Tureckem, Ruskem a Ukrajinou. Cílem bylo dosáhnout alespoň 30denní příměří. Rusko však požaduje ústupky, jako je zřeknutí se členství Ukrajiny v NATO či uznání ztráty okupovaných území. Kyjev tyto podmínky nadále odmítá.

Podle deníku Daily Mail měla údajně moskevská delegace požadovat, aby se Kyjev vzdal dalšího území, aby zaručil příměří. Kreml nadále trvá na tom, že se chce zabývat "základními příčinami" konfliktu a oživit neúspěšná jednání z roku 2022, v nichž vznesl rozsáhlé územní a politické požadavky vůči Ukrajině. Podle agentury AP, která se odvolává na vysoce postaveného ukrajinského představitele, vznesla ruská strana na jednání "nepřijatelné požadavky". 

[chooze:article;value:612837]

To potvrdily pro agenturu Reuters i zdroje z ukrajinské diplomacie, které tvrdí, že požadavky Rusů byly odtržené od reality a jsou daleko nad rámec všeho, o čem se dosud jednalo.  

Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov, který kyjevskou delegaci vedl, po jednání oznámil, že Rusko a Ukrajina se dohodly na největší výměně vězňů od začátku konfliktu mezi oběma zeměmi. "Setkání skončilo. Diskutovali jsme o příměří a výměně zajatců. V současné době jsme se dohodli na výměně 1 000 vězňů za 1 000 vězňů. To jsou výsledky našeho setkání," řekl novinářům ministr obrany Umerov.

Pátečních jednání se i přes naléhání ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského neúčastnila ruská hlava státu Vladimir Putin. Toho v Istanbulu zastupoval jeho poradce  Vladimir Medinskij – bývalý ministr kultury, který se vždy hlásil k ruskému patriotismu a Ukrajinu dlouhodobě považuje za majetek Moskvy. Ukrajinskou delegaci vedl šéf resortu obrany Umerov. 

Celý text naleznete na serveru (http://cocoparis.blog.cz/) zde.