Mezi nejčastější cesty nákazy virovou hepatitidou A, dříve nazývanou jako infekční žloutenka, patří přenos špinavýma rukama nebo ze stolice infikovaného. Nakazit se lze ale i nepřímo, například přes znečištěnou vodu, potraviny nebo kliky a madla. Virus je navíc velmi odolný vůči vnějším vlivům a v pokojové teplotě dokáže přežívat týdny.

Kromě dětské populace se mu daří šířit také mezi dospívajícími a mladými lidmi s rizikovým chováním. Často se vyskytuje mezi lidmi bez domova nebo závislými na drogách. Na vysokou míru šíření upozornila minulý týden hlavní hygienička Barbora Macková. Podle ní se onemocnění VHA týkají krajů napříč republikou.

"V populaci postupně narůstá počet vnímavých jedinců, tedy těch, kteří se s onemocněním dosud nesetkali nebo nejsou očkovaní. Mají tak větší pravděpodobnost se při styku s infikovanou osobou nebo předměty nakazit," varovala Macková.

​Zatímco od začátku letošního roku do konce dubna se VHA v Česku nakazilo 450 lidí, za celý předchozí rok to bylo 636. Během prvních čtyř měsíců navíc letos podlehlo onemocnění už šest osob, za celý rok 2024 zemřely dvě.

Za stejné období loni, tedy od ledna do dubna 2024, se v Česku nakazilo 46 osob – letos tedy téměř desetinásobek. Údaje poskytuje Státní zdravotní ústav (SZÚ) na základě dat ze systémů Epidat a ISIN.

Příznaky onemocnění jsou navíc v dospělosti závažnější než v dětském věku. Objevovat se začnou většinou již koncem inkubační doby, tedy období od samotné nákazy. Ta v případě VHA trvá 14 až 50 dní, nejčastěji asi měsíc. V té době je infikovaný také nejvíce nakažlivý ve vztahu k okolí.

[chooze:article;value:612071]

​Nejprve se jeví jako obyčejná chřipka – zvýšená teplota, bolesti hlavy a svalů, únava, rýma a kašel. Objevují se i žaludeční a střevní potíže, ať už jde o průjem, nebo naopak zácpu.

Později nastupuje fáze typická pro žloutenku, tedy žluté zbarvení kůže a bělma oka. Současně nakaženému ztmavne moč a může mít naopak světlejší stolici. Objevuje se i svědění pokožky. Léčba je pouze symptomatická a patří k ní omezení fyzické aktivity a dietní opatření stanovená lékařem. Proděláním žloutenky získá člověk celoživotní imunitu.

[chooze:article;value:610350]

​Lékaři nejčastěji skloňovaným preventivním opatřením je důkladné mytí rukou. Návod, jak si správně mýt ruce je k dispozici přímo na stránkách SZÚ. V Česku je dostupné i očkování proti VHA, na které lze čerpat příspěvek od zdravotní pojišťovny.

"Doporučujeme za současné epidemiologické situace, před nástupem dovolených a prázdnin, se nechat naočkovat. Z naší praxe víme o mnohých smutných příbězích, kdy jsme nemohli pustit děti na tábory, protože v jejich třídě se vyskytla žloutenka,“ varovala ředitelka protiepidemického odboru Hygienické stanice hlavního města Prahy Martina Marešová.

Žloutenka se šíří i kvůli nízké proočkovanosti. Lidem se nechce vakcínu platit (05/2025):

Celý text naleznete na serveru (http://cocoparis.blog.cz/) zde.