Na stanovisku, které vytvořilo silný tlak na ruského prezidenta Vladimira Putina, se dohodli představitelé Francie, Německa, Polska a Velké Británie spolu s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským na návštěvě Kyjeva. Po jednání se ještě telefonicky spojili s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. 

"Všichni zde spolu s USA kritizujeme Putina. Pokud to s mírem myslí vážně, má teď šanci to ukázat," prohlásil britský předseda vlády Keir Starmer podle The Guardian. 

Jejich požadavek je strohý a jasný. Vladimir Putin musí do pondělí přistoupit na bezpodmínečné 30denní příměří. Bezpodmínečné znamená, že Evropa a Spojené státy neakceptují Ruskem stanovené podmínky. 

[chooze:article;value:611755]

​"Odmítáme Putinovy podmínky a jasně říkáme, že pokud se k míru otočí zády, budeme reagovat. Ve spolupráci s prezidentem Trumpem a se všemi našimi partnery zesílíme sankce a zvýšíme naši vojenskou pomoc na obranu Ukrajiny, abychom zatlačili Rusko k jednacímu stolu," vzkázal do Ruska Starmer. 

Reakce z Kremlu přišla rychle a nebyla ani trochu nadšená. "Z Evropy slyšíme mnoho protichůdných prohlášení. Většinou mají spíše konfrontační povahu, než aby se snažili oživit naše vztahy. Nic víc," sdělil podle agentury Reuters novinářům Putinův mluvčí Dmitrij Peskov. 

Peskov také o několik hodin dříve v rozhovoru pro televizi ABC uvedl, že Ukrajina není připravena na jednání, informovala agentura TASS. "Jednání o příměří podpořil prezident Putin, ale položil několik otázek," řekl Peskov. Narážel tím na ruské podmínky, které však pro Ukrajinu nejsou přijatelné. Mezi nimi je například vzdání se části území. 

Bez konstruktivního postoje Ruska se z místa nehneme, říká Jan Šír:

Celý text naleznete na serveru (http://cocoparis.blog.cz/) zde.