Podle Havla by neschválení novely byla tragédie. "To by znamenalo, že spadne pod stůl a s novým volebním obdobím musí nová Sněmovna znovu ten zákon projednat," řekl.

Jak poznamenal Kettner, SPD obecně s novelou souhlasí. Nicméně jsou tam dva body, které strana zásadně odmítá, a to financování nepedagogických pracovníků přenesené na zřizovatele a také slučování menších škol.

"Opravdu přes to slučování škol nebo ty nepedagogické pracovníky vlak nejede. Bude mě to strašně mrzet právě kvůli těm pozitivním věcem, které v tom zákoně jsou, ale tohle je pro nás natolik zásadní, že z našeho pohledu bude podstatně lépe, když se nová Sněmovna hned na začátku svého volebního období intenzivně pustí do práce," shrnul Kettner.

[chooze:article;value:608231]

​Kettner také kritizuje přílišné rozvolnění školních osnov. "Osnovy jsou až příliš volné, příliš obecné. Je to sice hezké, že se můžou školy rozvášnit při té tvorbě těch programů, ale myslím si, že to může být až ke škodě," míní.

Dodal, že určitá volnost v osnovách by být měla. "Ale ta základní kostra, ta základní osnova, kde je přesně stanoveno, v jakém ročníku by co měl konkrétně ten žák zvládat, umět a tak dále, to by tam skutečně mělo být," vyjasnil Kettner.

Přišel i s vlastním návrhem. "Některá látka, některá témata, která se teď probírají ve fyzice už na základní škole, tak si myslím, že to je předčasné a že by se to mělo přesunout například na střední školy, třeba jaderná fúze. Myslím si, že na základní školách bychom to s klidným svědomí mohli vypustit, a tím pádem by se uvolnil prostor, abychom mohli více prohloubit důležitá témata," přiblížil Kettner.

[chooze:article;value:605798]

​Havel je zastáncem kompetenčního formulování toho, čeho je potřeba ve vzdělávání dosáhnout. Uvedl i příklad: "Rozliší žák, tím se myslí na konci deváté třídy, příčiny a důsledky a podobu konfliktů a spolupráce v minulosti? To znamená, že máme výstupy formulovány jako dovednosti, jako kompetence. A na nás, na školách a na učitelích, je, abychom hledali prostředky, jak k tomu dojít. Třeba že budeme učit o válkách, budeme je porovnávat, budeme hledat to, co na těch válkách bylo společné, kam to vedlo. Naučíme se historicky myslet a vyvozovat. A získáváme více ty kompetence než znalosti," vyjasnil.

Dodal, že dřívější výuka, kterou mnozí lidé znají ze své zkušenosti, kdy se v testech a písemkách honila významná "datíčka", je zcela přežitá. "To je obsoletní věc, kterou chceme ze škol vymýtit, protože to nedává smysl. To dítě to stejně zapomene a nebude to potřebovat," řekl.

"Co v té revizi proběhlo, je definování minima povinného, které chceme v každém předmětu mít, a definování cíle, ke kterému má výuka v daném předmětu nebo vzdělávací oblasti vést," dodal. Na celý rozhovor se podívejte pod titulkem článku.

Celý text naleznete na serveru (http://cocoparis.blog.cz/) zde.