"Zdá se, že kardinálové šli až na konec světa," pronesl Jorge Mario Bergoglio 13. března 2013, když byl zvolen 266. papežem katolické církve. Jeho volba tehdy překvapila celý svět. Neevropský původ, prostý styl a skutečnost, že pochází z jezuitského řádu, z něj dělaly nečekanou, ale výraznou osobnost. Jméno František přijal na počest světce z Assisi kvůli odkazu prostoty a služby chudým.
Byl to papež, který záměrně chodil pěšky, žil v penzionu a vlastní biskupský palác přenechal hostům. Jezuita, který odmítal limuzíny, zlaté kříže i brokátové pláště. Když se jako arcibiskup v Buenos Aires pohyboval městem, jezdil metrem, sám si vařil a praní oblečení považoval za samozřejmost. "Přál bych si, aby i celá církev byla církví chudých, církví pro chudé," řekl v minulosti papež František na setkání s novináři s poukazem na svatého Františka z Assisi, cituje na svém webu Farnost Slatina.
Když se později stal papežem, odmítal jezdit papamobilem s neprůstřelnými skly a pancéřem. "Ve svém věku nemám co ztratit. Vzpomínám si, že v Brazílii mi dali uzavřený papamobil. Jenomže to nemohu zdravit lidi a říkat jim, že je miluji," prohlásil před lety.
[chooze:article;value:608846]
Narodil se 17. prosince 1936 jako jedno z pěti dětí italských přistěhovalců. Jeho cesta ke kněžství nebyla přímá. Dříve než vstoupil do semináře, vystudoval podle webu ICP chemii a nějaký čas pracoval jako technik v laboratoři. Celý život ho trápilo zdraví, přesto byl vášnivým tanečníkem tanga, měl rád literaturu, obdivoval Dostojevského a rád mluvil o Bohu jazykem obyčejných lidí.
Během svého působení v Argentině prošel složitými obdobími. Vedl jezuitský řád v době vojenské diktatury, kdy čelil morálním dilematům i kritice. Jeho víra však zůstávala pevná a zároveň pokorná. Stal se biskupem, arcibiskupem, kardinálem, ale vždy se snažil zůstat blízko lidem.
Progresivismus v katolické církvi
Jako papež přinesl církvi zcela nový tón. Mluvil o potřebě odpuštění, o tom, že církev není tribunál, ale domov. Hájil migranty, naléhal na ochranu planety, ptal se po právech chudých a hlasitě odsuzoval lhostejnost. Jeho otevřenost vůči LGBTQ+ lidem, přemýšlení o roli žen v církvi i schopnost přiznat chyby duchovních mu vynesly podporu mnohých, ale i tvrdou kritiku konzervativních kruhů. Přesto nikdy nezměnil kurz.
[chooze:article;value:598726]
"Byl člověkem, papežem, který dokázal naslouchat obyčejnému člověku. Snažil se vyjadřovat podporu zemím nebo oblastem, které bychom označili jako periferní," popsal Františka církevní historik Jaroslav Šebek. "Jeho odkaz je určitě v tom, aby se církev snažila být otevřenější vůči lidem. Je potřeba, aby vedla dialog se sekulárním prostředím a snažila se, podle jeho slov, být takovou polní nemocnicí, nikoliv bojištěm, kde se budou vést kulturní války," dodal.
"Skromný pastýř, který změnil tvář katolické církve," napsala o něm slovenská televize TA3. Tento výstižný popis ukazuje, jakou výraznou osobností byl vnímán. Pro mnohé nebyl jen duchovním lídrem, ale stal se symbolem naděje, důvěry a lidskosti. Dokázal mluvit tak, že ho poslouchali nejen věřící, ale i ti, kdo s vírou dlouho zápasili nebo ji dávno ztratili.
Zprávu o jeho smrti v pondělí ráno potvrdil Vatikán. Podle agentury Reuters papež zemřel v Římě na následky dlouhodobých zdravotních komplikací, které ho v posledních letech výrazně oslabovaly. Jeho pontifikát se do dějin zapsal jako éra otevřenosti, sociální citlivosti a výzev k modernizaci církve.
Zemřel papež František. Hlavě katolické církve bylo 88 let (04/2025):
Celý text naleznete na serveru (http://cocoparis.blog.cz/) zde.