Maďarské kafilérky kvůli slintavce nestíhají. Zvířata zakopávají pod zem

Z půdy nedaleko maďarské obce Hegyeshalom prosakují a probublávají odpudivě vyhlížející výměšky ze zvířat tlejících pod zemí. Jedná se o hromadný hrob, kam maďarské úřady nechaly kvůli epidemii slintavky a kulhavky zakopat okolo 3 000 kusů dobytka.

Na rozkládající se těla zvířat, která nechali preventivně utratit veterináři, si stěžují místní. V okolí je cítit zápach a obyvatelé obce se obávají nejen šíření nákazy, ale i kontaminace pitné vody ve studnách. Podle svědků není oblast s výjimkou bezpečnostní pásky nijak zajištěna.

[chooze:article;value:605157]

"Bojíme se a děti taky. Do rodinného domu jsme investovali veškeré naše peníze, je to dům mých rodičů. Chtěli jsme žít mimo město, na místě, kde bude klid a ticho. Oni ale dělají vše pro to, aby nám znemožnili tu zůstat," prohlásil tamní obyvatel László Nyul.

Obří pohřebiště dobytka na severozápadě Maďarska děsí nejen tamní obyvatele. Obec totiž leží přímo na hranicích se Slovenskem a Rakouskem v blízkosti významných dopravních tahů, které spojují Bratislavu a Vídeň s Budapeští.

"Je neuvěřitelné, jak se to tam dělá. Nedovedu si ani představit, že by se něco takového mohlo stát v Rakousku. Zaslechl jsem, že vybírají další lokalitu, kam chtějí zvířata pohřbívat," uvedl starosta rakouského Nickelsdorfu Gerhard Zapfl.

[chooze:article;value:604527]

Podle maďarského ministerstva zemědělství likvidace zvířat probíhá v souladu s platnými nařízeními. Jáma podle tamních úřadů ještě není plně zasypaná.

Na hraničních přechodech mezi Maďarskem a Rakouskem už v boji proti rozšíření nákazy pomáhá rakouská armáda. "Epidemické rohože musí být dostatečně vlhké, abychom dezinfikovali pneumatiky aut. Dbáme na to, abychom je pravidelně napouštěli chemickými prostředky," sdělil vojenský velitel Gernot Gasser.

Právě z Maďarska byla slintavka a kulhavka zavlečena na Slovensko. To dosud potvrdilo šest ohnisek nákazy.

Opatření zasáhla školy

Zpřísňující opatření proti slintavce a kulhavce ale zasáhla už i školství. Studenti zemědělských škol totiž mají praktické části výuky právě na farmách a v chovech, jenže ke stádům se teď nesmí.

Studenti používají trenažér, na kterém cvičí automatické dojení krav. Škola zařízení koupila už před pěti lety. Než začala platit veterinární opatření proti kulhavce a slintavce, využíval se jen zřídka.

"Je to rozdíl velký, když pracujeme s živými zvířaty. Gumové náhrady nemají konzistenci jako struky od krávy," upozornil mistr odborného výcviku opavské Masarykovy střední školy zemědělské a přírodovědné Zdeněk Hlavačka.

Celý text naleznete na serveru (http://cocoparis.blog.cz/) zde.