Například v Poličné u Valašského Meziříčí chovají především mléčný skot. Pokud by o stáda přišli, pocítil by to prý i trh. "Máme chovy, které jsou na vysoké úrovni. Pokud by to mléko vypadlo z té produkce, tak by trhu pak výrazně chybělo," uvedl ředitel Agrotechu Poličná Jindřich Šnejdrla.

Už v tuto chvíli je podle odborníků jasné, že si za masné i mléčné výrobky připlatíme, a to minimálně o dvě až tři procenta. Kde se zdražování zastaví, bude záležet až na konečném počtu vybitých zvířat.

"Pokud se to nepodaří zastavit v tom rozsahu, jak to teď je v Maďarsku a na Slovensku, tak ta nemoc je nebezpečná v tom, že se šíří strašně rychle. Během 14 dnů mohou být postižené velké tisíce kusů dobytka. To s trhem může zahýbat hodně," upozornil místopředseda Asociace soukromého zemědělství Jan Štefl.

[chooze:article;value:604697]

​"Kdyby došlo k masivnímu vybíjení chovů v České republice, tak se můžeme bavit o nárůstu v desítkách procent," varoval ekonom Petr Studnička. Do výrobků v obchodech se podle něj mohou vyšší ceny začít propisovat už během dubna.

Vybíjení stád by prý ceny masných a mléčných výrobků ovlivnilo dlouhodobě. "Obnova stáda trvá tři roky, někdy až pět let, než se dostanete zpátky do odpovídajících stavů kvalitního dobytka," odhadl Štefl.

"Děláme všechno pro to, abychom tomu šíření nákazy do České republiky předešli. Vliv na ceny komodit v Evropě to samozřejmě může při nějakém masivnějším rozšíření mít. Je to podobné jako s ptačí chřipkou, která v tuto chvíli je hojně rozšířená, a má to dopad na celkovou cenu vajec v Evropě," pronesl ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL).

Před 24 lety v západní Evropě na hromadách hořely tuny utracených zvířat. Nemoc zasáhla 2 000 chovů a šest milionů kusů dobytka. V Česku tehdy zavládla panika a pořádalo se kvůli ní i utajené cvičení vojáků.

[chooze:article;value:604368]

​Teď nemoc děsí Česko znovu. "U telat může být úmrtnost od 50 do 100 procent," upozornil veterinář Josef Tabery. Zvířata umírají v bolestech a kvůli puchýřům sliní, proto se nemoci říká slintavka. Mláďata často nemají příznaky, přesto podlehnou zánětům srdce.

Virus se vyskytuje v mléce, slinách i výkalech. Je to nejnakažlivější infekční onemocnění na světě. Přenáší se vzduchem, a to až 60 kilometrů daleko. A to jen nad pevninou, nad mořskou hladinou je to až 300 kilometrů.

Kromě chovatelů jsou ve střehu zoologické zahrady i záchranné stanice. Nemoc totiž postihuje i lesní zvěř. "To bude asi znamenat zamezení přísunu zvířat sem, například větších savců, srnek a divokých prasat. Budeme to řešit operativně," uvedl vedoucí záchranné stanice Pasíčka Josef Cach.

[chooze:article;value:604455]

​Přenašečem je i člověk. Virus ulpívá třeba na kůží. Uchytí se na oblečení, botách nebo na nářadí ošetřovatelů. Člověk je proti viru většinou odolný, na světě je popsaných asi jen 40 nakažených lidí.

Přinejmenším unáhlené bylo rozhodnutí úřadů v roce 1975. Ty nechaly zastřelit kvůli podezření z nákazy 50 žiraf královédvorské zoo. Tehdy to bylo největší stádo na světě chované v zajetí.

Celý text naleznete na serveru (http://cocoparis.blog.cz/) zde.