Ruska se bát nemusíme, říká exministr David. Za 20 let může útočit muslimské Německo

David v rozhovoru popsal, že není spokojený se stavem české armády ani s tím, odkud má Česko pro svou obranu získávat zbraně. "Rozhodně nemůžeme být spokojeni s tím, jak vypadá Armáda České republiky, protože to, že kupujeme pro Američany jejich nosiče jaderných zbraní, naší bezpečnosti vůbec nepomáhá, právě naopak," řekl.

Česká vláda plánuje nákupy stíhaček F-35 pro českou armádu. Jak uvedlo ministerstvo obrany, do letadel nejde na dálku zasahovat a nejde na dálku vypnout software, byť je možné na dálku omezit přístup ke kryptografickým klíčům, což by provoz zkomplikovalo. Ve smlouvě s USA nejsou ani žádné výjimky či požadavky Američanů na využívání stíhaček F-35 ve vlastnictví ČR.

"Já jsem přesvědčen o tom, že potřebujeme protiletadlovou obranu, potřebujeme také domobranu, to znamená, že musíme mít také občany, kteří jsou schopni a ochotni chránit naše území," zhodnotil David.

Toto všechno podle Davida české armádě chybí a v současnosti je využívaná pouze jako expediční sbor. "Abychom byli součástí něčeho, čemu se v minulém režimu říkalo bratrská pomoc. Takže já myslím, že bychom bratrsky měli pomáhat sami sobě, že bychom prostě měli být vyzbrojeni způsobem, který odpovídá budoucímu konfliktu, pokud nastane. A může to být třeba útok ze strany muslimského Německa za 20 let. To my v současné době nemůžeme předvídat, kam se ten vývoj bude ubírat," řekl.

[chooze:article;value:603343]

​Moderátorka Míša Indráková následně položila otázku, zda David vnímá jako bezpečnostní hrozbu Rusko. "Ruské vedení by muselo být debilní, a to já si nemyslím, že je, ani zdaleka, aby útočilo na Evropskou unii. Co by tady mohlo získat? My zdroje nemáme, máme prostě malé území na rozdíl od Ruska. Rusko má všechny zdroje, prostě... Co by hledalo v Evropské unii? Je to naprosto nesmysl," shrnul David.

Podle něj by se ruská armáda dostala do Evropy jen za předpokladu, že by tomu předcházel útok ze strany Západu. "Můžu připomenout Napoleona, po jehož tažení do Ruska se pak kozáci se dostali do Paříže, nebo druhou světovou válku, kdy se ruská armáda dostala do Berlína. Nebyl to primární útok ze strany Ruska. Čili pokud budeme útočit na Rusko, tak nám něco takového hrozí. Pokud na Rusko útočit nebudeme, Rusko má svých starostí a zdrojů dost a nepotřebuje útočit na země Evropské unie. Bylo by to naprosto nesmyslné z jeho strany a ta argumentace, která toto tvrdí, je úplně nesmyslná," prohlásil.

[chooze:article;value:603612]

​Německému tažení do Sovětského svazu za druhé světové války předcházel ruský útok na Polsko a Finsko. Sovětský svaz zaútočil na Polsko 17. září 1939, které v tu dobu již bojovalo s Německem. Sověti bez vyhlášení války vtrhli do Finska 30. listopadu 1939, za což byli vyloučeni ze Společnosti národů.

Československo také v roce 1968 neútočilo na Sovětský svaz, když vojska Varšavské smlouvy na popud Sovětského svazu vstoupila na jeho území.

Indráková se tak Davida zeptala, zda mohou být v klidu pobaltské země sousedící s Ruskem. "Já si myslím, že představitelé pobaltských států by se měli velmi podrobně podívat na mapu. A pokud tedy budou v pobaltských zemích umístěny nějaké zbraně, které budou ohrožovat Rusko, pak je docela možné, že dojde k nějakému konfliktu. Já si myslím, že by se tyto země měly snažit o mírovou koexistenci," reagoval David. Řekl ale také, že snahu o mírové soužití u pobaltských zemí nevidí. Na celý rozhovor se podívejte pod titulkem článku.

Celý text naleznete na serveru (http://cocoparis.blog.cz/) zde.