Dítě by mělo být radostnou událostí, jenže s ním pro řadu hlavně maminek přichází stres v podobě nejistoty, jak to bude s prací. Podle nejnovějších dat se totiž do původní firmy vrátí necelá čtvrtina žen. Přitom pracovat by chtěla většina z nich. Takovým příkladem je i 34letá paní Pišiová.

​"Já mám tři děti s tím, že jsem je všechny porodila postupně během tří let. Zkoušela jsem různé typy hlídání. Podle mě je naprosto zásadní, aby firma nabízela buď částečné úvazky nebo firemní školku. Já jsem našla zaměstnavatele, který mi umožnil pracovat z domova," popsala výkonná ředitelka Asociace strategické komunikace a vztahů s veřejností Michaela Pišiová.

​"Určitě je potřeba zapojení těch zaměstnavatelů třeba pobídkami státu. Z vlastní zkušenosti, kdy my vidíme, že ty firmy, pokud mají nějakou dětskou školičku nebo příspěvek na hlídání, tak ti rodiče se pak daleko snáze a lehčeji vrací zpátky," uvedla spoluzakladatelka Mumdoo Lucie Bášová.

Podle odborníků je pro firmu jednodušší a výhodnější vybudování firemní školky anebo dětské skupiny než zaučovat nové zaměstnance. Nábor jednoho člověka totiž firmu mnohdy může vyjít až na několik set tisíc korun.

​"Je to téma, které se snažíme dlouhodobě zvedat a ukazovat těm firmám, že zapojovat rodiče koncepčně a pomáhat jim není charitativní projekt pro maminky, ale je to pro ty firmy velmi přínosné," vysvětlila Bášová.

Stát podle odborníků ale nemá příliš velké páky na to, jak firmy k otevření firemních školek donutit. Ministerstvo práce a sociálních věcí s Úřadem práce proto už od května spustí takzvané sousedské dětské skupiny. "My tento princip budeme podporovat formou státní finanční podpory. Stát je tady od toho, aby nekladl překážky," sdělil ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).

[chooze:article;value:599576]

​"To bude velká pomoc pro ty maminky, aby si mohly navzájem děti pohlídat a mohly se víc zapojit do pracovního procesu. Je to opravdu sousedské hlídání, díky tomu, že to je maximálně pro 4 děti, tak ty podmínky jsou nastavené hodně nízko," pronesl generální ředitel Úřadu práce Daniel Krištof.

Cestou jsou podle odborníků i částečné úvazky. Na českém trhu práce je pouze šest procent zkrácených úvazků, přitom průměr Evropské unie je dvacet procent. Pokud by se do pracovního procesu zapojili všichni rodiče, kteří chtějí částečně pracovat, příjmy státu by se každoročně zvýšily minimálně o 10 miliard korun.

Celý text naleznete na serveru (http://cocoparis.blog.cz/) zde.