Pod pojmem rostlinolékař si mnozí lidé představí lékaře, který léčí pomocí rostlin. Jak ale Borýsek vysvětlil, tak to vůbec není. "Lidé vždycky říkají, to je úžasné, ty studuješ rostlinolékařství, léčivé rostliny. Já říkám, léčivé rostliny jsou moje láska, velký koníček, ale rostlinolékař je v podstatě takový doktor rostlin. My máme svého lékaře, zvířata mají veterináře, no a rostliny mají rostlinolékaře," vysvětlil Borýsek.

Dále v rozhovoru vysvětlil, jaké jsou nejčastější choroby a škůdci u rostlin. To se právě liší u různých skupin rostlin. "Jestli máme ovocné dřeviny, zeleninu, okrasné rostliny nebo polní plodiny. Ono je to vždycky trošku jiné, ale jsou takové choroby, které jsou stejné na těch rostlinách. Ať je to třeba padlí, což jsou takové známé bílé povlaky z horní strany, nebo různé skvrnitosti. To je, když vidíte ten list a není zelený a má takové různé hnědočerné skvrnky. Takže to je z těch houbových chorob," vysvětlil.

Paleta nemocí u rostlin je velmi široká, proto je potřeba danou rostlinu dobře znát. Pokud ji nezná, může pak tápat i u určení konkrétní choroby. "A pak jsou škůdci. A u těch škůdců je trošku problém, protože ti škůdci nám například způsobují poškození, ale třeba to způsobí v průběhu noci anebo v době, kdy tam nejsme, a pak je těžké něco zjistit. Když máme tu hostitelskou rostlinu, tak je to jednodušší a někteří škůdci, například mšice, ty jsou známé a ty jsou pomalu na všem," řekl Borýsek.

[chooze:article;value:588365]

Rostliny mohou k poškození dojít i jinak. "Říkáme tomu abiotičtí činitelé, tedy že to není způsobené ničím živým, žádným škůdcem. A jsou to třeba povodně. Dochází k nadbytku vláhy. Nebo třeba, když je sucho, tak je to taky velký problém. Nebo třeba tornádo, ale i silné sluneční záření, to taky může spálit ty rostliny," vyjmenoval Borýsek.

Podobná poškození jsou vstupní branou pro infekce. Rostlinolékař pak musí určit, jak rostlinu zachránit, nebo jestli má vůbec smysl ji zachraňovat.

"Ale nejdůležitější je vždycky prevence. Pokud máte dostatek vitamínu, nejste v nějakých velkých stresových situacích a jste šťastná, tak nějak kráčíte tím životem v pohodě, tak i ten strom, pokud je v pohodě, tak se mu daří s tím růstem. Ale pokud má stresující podmínky, jako že třeba má nadbytek té vláhy, nebo naopak nemá tu vláhu, vysoké teploty nebo nízké, tak je právě ovlivněn těmi stresovými podmínkami a pak je náchylnější na různé poškození i od těch třeba škůdců či chorob," přiblížil.

[chooze:article;value:591630]

​Další součástí prevence jsou prohlídky. "Prostě procházíte ty rostliny a díváte se na horní část listu, na spodní část listu, jestli tam nevidíme nějaké skvrny nebo zkrátka nějaké nesrovnalosti, co by se nám zdálo, že není úplně v pohodě. Případně třeba nějaké škůdce, které tam můžeme objevit," poradil.

Důležité jsou i ošetřující fáze, které také mohou sloužit jako prevence. "Takže víme třeba, že u slivoní je klíčový škůdce pilatka švestková, a ta nám způsobuje červivost plůtků společně s obalečem švestkovým. A pokud provedeme zásahy ve vhodnou chvíli, tak bychom mohli předejít tomu, že nám třeba, protože je to klíčový škůdce a může zničit až 90 % úrody, zničí velkou část úrody," vysvětlil. Na celý rozhovor se můžete podívat pod titulkem článku.

Celý text naleznete na serveru (http://cocoparis.blog.cz/) zde.