Jako spousta jiných včelařů se i Jakub Šmerda vydal na kontrolu svých úlů. Slunce sice svítilo, teplota však ještě nepřesáhla deset stupňů, a tak se většina jinak pilných včelek ani nesnažila vylétnout.

I on v zimě o část z nich přišel. Podstatně větší zkáza může ale teprve přijít. Mírná zima totiž napomáhá množení roztoče kleštíka včelího, který způsobuje nemoc zvanou varoáza.

"Je riziko, že se zopakuje rok 2024, který v některých lokalitách znamenal výrazné úhyny. Takže ano, zase hrozí vyšší výskyt varoázy v roce 2025," potvrdil obavy včelmistr z Výzkumného ústavu včelařského Oldřich Veverka. 

[chooze:article;value:571865]

​Z úhynu včelstev má letos obavy právě i pan Šmerda, který má své úly na jižní Moravě v Jamném u Tišnova. "Pokud jsou mírnější zimy a nedojde k přerušení plodování, tak ti roztoči na jaře jsou v takovém množství, že neumožní, aby se vylíhla jarní generace, a v podstatě to včelstvo zanikne," říká včelař. 

Kolik nakonec z jeho 23 včelstev dokáže přečkat všechny nástrahy, ukážou následující týdny. A stejnou neznámou je i množství medu, který od nich může očekávat.

"Byliny i dřeviny začínají významně dřív kvést, než ty včely jsou v dostatečné kondici, aby mohly začít sbírat nektar a dělat z něho med. Takže dost často se stane, že se ta silná včelstva nepotkají třeba s tou jarní snůškou. Záleží opravdu, jestli to jaro začne příliš brzy, nebo pak naopak budou dlouhé jarní mrazíky, které neumožní zase včelám, aby létaly ven a sbíraly nektar," vysvětluje Šmerda.

Bude-li jim v těchto místech počasí přát, dopřejí pak svému včelaři oba druhy medu – květový i medovicový.

Celý text naleznete na serveru (http://cocoparis.blog.cz/) zde.