Před třemi lety, zahájila ruská vojska invazi na Ukrajinu. Podle ukrajinského generálního štábu Rusko ve spojitosti s agresí přišlo o více než 860 tisíc vojáků – padlých, zraněných i zajatých. Ukrajinské ztráty se pak podle magazínu Newsweek patrně pohybují okolo půl milionu.
Na obou stranách tak od začátku války zahynuly desetitisíce vojáků. Civilistů podle odhadů Organizace spojených národů zemřelo nejméně 12 tisíc. Další statisíce lidí musely kvůli bojům opustit své domovy.
[chooze:article;value:599079]
Útok začal 24. února
Ruská vojska vtrhla na Ukrajinu 24. února 2022 brzy ráno. Valila se z východu, kde na Donbase Moskva roky pomáhala tamním povstalcům, z jihu, přes Krym, který Rusko zabralo už v roce 2014, i ze severu, kde Putinovým vojákům poskytl zázemí běloruský diktátor Alexandr Lukašenko. Při postupu ke Kyjevu vstoupili ruští vojáci i do zakázaného pásma v okolí jaderné elektrárny Černobyl.
Ruský prezident Vladimir Putin jako hlavní cíle invaze uvedl denacifikaci a demilitarizaci Ukrajiny spolu s vynucením její neutrality. V překladu to mělo znamenat násilnou změnu demokraticky zvolené vlády v Kyjevě a zajištění poslušnosti Ukrajiny vůči Moskvě.
V prvních dnech a týdnech války byly zásadní především boje v okolí Kyjeva, ale i přímo ve městě. Rusové totiž vyslali elitní jednotky s cílem zlikvidovat ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Ten o takřka tři roky později v rozhovoru pro deník Guardian prozradil, že se střílelo i u něj v kanceláři. Přesto město odmítal opustit. "Nepotřebuju odvoz, ale munici," nechal se slyšet.
V březnu jej přijel podpořit český premiér Petr Fiala (ODS) společně se svými protějšky z Polska a Slovinska. Stali se tak vůbec prvními vysoce postavenými zahraničními politiky, kteří Ukrajinu po začátku války navštívili.
Ukrajincům se nakonec podařilo prvotní ruský nápor zastavit a Rusy od Kyjeva vytlačit. Naopak dlouho bráněné přístavní město Mariupol na jihu Ukrajiny padlo. Úvodní mírová vyjednávání v Turecku, kde Rusko požadovalo prakticky ukrajinskou kapitulaci, se nesetkala s úspěchem.
[chooze:article;value:598641]
Rusové se chovali brutálně
Stažení ruských vojsk z okolí Kyjeva odhalilo brutalitu, s jakou se okupanti na obsazených územích chovali. V Irpini či Buči lidé nacházeli hromadné hroby se stovkami mrtvých civilistů. Mezinárodní pobouření vyvolal také ruský útok na Záporožskou jadernou elektrárnu, kterou Rusové následně obsadili, či únosy ukrajinských dětí do Ruska.
Hlavní těžiště bojů se s postupujícím časem přesunulo na jih a východ Ukrajiny. Narůstalo množství západních sankcí uvalených na Rusko a Bělorusko a stoupal také objem zbrojní pomoci, která byla podle Kyjeva ovšem pomalá a nedostatečná.
Ukrajincům se sice podařilo potopit křižník Moskva, rozbít obklíčení Charkova, osvobodit Cherson a dobýt Izjum, Rusům ovšem nedokázali zasadit zásadní úder, kterým by je ze země vytlačili. Na Západě mezitím rostly obavy z možné ruské jaderné odvety, Evropu pak zasáhla také energetická krize zesílená poškozením plynovodů Nord Stream, které pravděpodobně nařídil prezident Zelenskyj.
[chooze:article;value:598971]
Protiofenziva byla zklamáním
V dalším roce se ukrajinská slova o nedostatečné a pomalé pomoci potvrdila. Ukrajinská letní ofenziva vedená proti dobře zajištěným ruským pozicím byla pro Kyjev i pro Západ zklamáním. Ukrajinská armáda navíc ztratila nejen velké množství vojáků a techniky, ale také iniciativu.
Pomalu postupovat tak začali opět Rusové. Žádná ze stran ale nedokázala získat rozhodující převahu a válka se ocitla prakticky na mrtvém bodě. Výraznou změnu nepřineslo ani jednodenní povstání šéfa ruských žoldáků Jevgenije Prigožina a jeho pochod na Moskvu, ani zničení obří Kachovské přehrady.
V podobném duchu pokračoval také rok 2024, který byl ve znamení pomalého ale urputného postupu ruských sil za velmi vysokých ztrát. Po boku Rusů ovšem nově umírali také Severokorejci. Výjimkou byl snad jen vpád ukrajinských sil do Kurské oblasti v Rusku. Zelenskému také vypršel prezidentský mandát. Kvůli válce ale zůstal v souladu s ukrajinskými zákony v úřadu.
[chooze:article;value:598991]
Donald Trump vstupuje do hry
Výraznější změna přichází až s rokem 2025 – s nástupem Donalda Trumpa do funkce amerického prezidenta. Ten se totiž zařekl, že válku rychle ukončí, jeho postup ale vyvolal v Evropě obavy.
Po schůzce ministrů zahraničí USA a Ruska v Rijádu se totiž Spojené státy v mnoha ohledech začaly stavět na stranu Moskvy. Trump například označil Zelenského za diktátora, jak o něm s oblibou pojednávala především ruská propaganda.
Jak se předjednaná mírová jednání, v rámci kterých Rusko ani Spojené státy nepočítají se zapojením Evropy, vyvinou, ukáže čas. Rozhovory patrně potrvají nejméně několik měsíců a jejich úspěch je nejistý.
Pád Mariupolu i zuřivý odpor: Válka na Ukrajině trvá přes tisíc dní (11/2024):
Celý text naleznete na serveru (http://cocoparis.blog.cz/) zde.