Evropa přes víkend napjatě sledovala volby, které se konaly v Německu. Jeho občané si vybírali nový Spolkový sněm i podobu federální vlády. Vítězem se nakonec stala CDU/CSU Friedricha Merze se ziskem 28,6 procenta hlasů.
Merz se tak s nejvyšší pravděpodobností stane kancléřem. "Největší předpoklad je vznik koalice CDU/CSU, které ve volbách vyhrály, s SPD. Tyto strany mají společně pohodlnou většinu, a navíc to bude pokračování vlád kancléřky Angely Merkelové," podotkl politolog Institutu mezinárodních studií Tomáš Nigrin.
[chooze:article;value:599394]
Kromě těchto dvou stran skloňovala média také možnou koalici se Zelenými, kteří v minulém volebním období vládli spolu s SPD a kteří získali 16,4 procenta hlasů. Nigrin to však nepovažuje za pravděpodobné. "CDU/CSU spolupráci se Zelenými odmítají. Myslím, že by jim více vyhovovali FDP, pokud by se dostali do parlamentu, ale to už je takové spekulování, co by kdyby," poznamenal.
Úspěchy AfD
Merz však zvítězil jen těsně. Na druhém místě skončila krajně pravicová Alternativa pro Německo (AfD). Té dalo hlas 20,8 procenta voličů. Pro stranu je to doposud nejlepší výsledek, oproti posledním parlamentním volbám počet hlasů zdvojnásobila.
Důvodů úspěchu AfD je několik. "Tam šlo hlavně o nespokojenost Němců s vládou. Nejde jen o nějaký extremismus nebo imigraci, jsou tam i ekonomické otázky. Mnoho lidí mělo pocit, že mainstreamové strany selhaly v zajištění jejich životního standardu," myslí si Nigrin.
AfD slavila úspěchy zejména ve východní části Německa, na území bývalé NDR. "Ukazuje to na velký strukturální problém Německa, které je stále rozdělené. Na východě, kde AfD suverénně vyhrála, jsou hluboce zakořeněné ekonomické problémy a myslím si, že je čas se zamyslet nad tím, co se nepovedlo při sjednocení. V těch regionech volí AfD i mladí, kteří nemají žádný vztah k NDR, jako má starší generace," poznamenal politolog Petr Kaniok.
[chooze:article;value:599310]
Úspěšná byla AfD zejména mezi mladými, kde se v nejmladší věkové kategorii ocitla druhá za levicovou Die Linke. "AfD cílí hodně na ty mladé, kteří ještě nenašli sami sebe. Působí na ně hlavně skrze ekonomickou bezpečnost a národní hrdost," vysvětluje si příklon mladé generaci ke krajní pravici Nigrin.
Stejně tak sklízela mezi mladými úspěchy Die Linke, pro kterou hlasovalo 27 procent voličů do 24 let. "Tam se jim vyplatila sázka na témata, která hodně rezonují mezi mladými. Zejména dostupné bydlení na ně fungovalo," zmínil Nigrin.
Budoucnost Německa
Po svém vítězství chce Merz výrazně ovlivňovat dění v Evropě, nebude to pro něj ale jednoduché. "Sám asi Německo nedokáže příliš pootočit. Záleží hodně na tom, jestli pro své plány najde spojence, což byla historicky hlavně Francie. Jenže Francie i Německo mají teď interní problémy s nespokojenými hlasy, které posilují. Hodně bude záležet i na tom, jakou koalici Merz sestaví," podotkl Kaniok.
I přes hlášené velké změny se však Česko radikální proměny vztahů bát nemusí. "Nemyslím si, že by tam bylo něco jinak. Nová vláda bude pravděpodobně pokračovat v kurzu, který je tu nastolen přes 20 let. Pro Německo jsme důležití, ale ne zas tak klíčoví, aby věnovali zvláštní pozornost tomu, jak se k nám stavět," řekl Kaniok.
[chooze:article;value:597502]
Naopak zásadní změny mohou čekat vztahy Německa a Spojených států. V tomto případě však Merz pravděpodobně bude tahat za kratší konec. "Němci mohou dělat, co chtějí, ale pokud si Američané postaví hlavu, nezmůžou s tím nic," myslí si Kaniok.
I kvůli nepředvídatelnosti vztahů s USA mluví Merz o nutnosti oddělit Evropu od Ameriky. Místo toho chce vytvořit vlastní blok zejména skrze Evropskou unii. V ní chce také vybudovat alternativu k NATO bez Spojených států.
Velká část Němců se do poslední chvíle nerozhodla, komu dá ve volbách svůj hlas:
Celý text naleznete na serveru (http://cocoparis.blog.cz/) zde.