Zásadní průlom se zdařil české mikrobioložce Kateřině Snopkové z Masarykovy univerzity v Brně. Ta se v roce 2015 účastnila expedice na Antarktidu, odkud si z ostrova Jamese Rosse přivezla vzorky půdy. V nich se ukrýval nový druh bakterie, který dostal jméno Pseudomonas rossensis.

Bakterie patří do skupiny zvané pseudomonády, které jsou v přírodě hojně rozšířené. Ty jsou často nebezpečné pro lidské zdraví a mají také silnou odolnost vůči antibiotikům. Právě antibiotická rezistence je velkým problémem současné medicíny. Kvůli ní totiž postupně přestávají účinkovat existující antibiotika s tím, jak se jim bakterie přizpůsobují.

​Objevená pseudomonáda má však odlišnou vlastnost. Produkuje takzvané bakteriociny, tedy toxické látky ničící jiné bakterie. Snopková si tak od svého objevu slibuje šanci na prolomení antibiotické rezistence.

[chooze:article;value:595165]

Látky pro ničení jiných bakterií zvládne tato pseudomonáda vytvořit i v extrémních teplotních podmínkách. "Ve srovnání s příbuznými druhy disponuje genetickou výbavou, která pseudomonádě umožňuje překonat stres související s drsnými antarktickými podmínkami, jako jsou nízké teploty, nedostatek dostupné vody a živin, silné sluneční záření nebo opakované cykly zamrzání a rozmrzání," vysvětluje Snopková.

Na výzkum bakterií i jejich odolnosti vůči antibiotikům se Snopková zaměřuje dlouhodobě. "Náš výzkum ukazuje, že příroda sama vyvinula způsoby, jak bojovat proti odolným bakteriím. Teď je na nás, abychom tyto mechanismy pochopili a využili je v medicíně a třeba nejen v ní," dodala Snopková.

Antibiotická rezistence se stává čím dál větším problémem. Už nyní kvůli ní ročně v Evropě umřou desítky tisíc lidí. Pokud se nic nezmění, tak podle odhadů by už v roce 2050 mohlo v důsledku antibiotické rezistence ročně umírat 10 milionů lidí, tedy více než na rakovinu (psali jsme o tom v tomto článku). 

Čeští vědci vyvinuli revoluční antibiotikum. Ničí i nejodolnější bakterie (10/2024):

Celý text naleznete na serveru (http://cocoparis.blog.cz/) zde.