"Hnus." "Tak to nebudu žrát." "Ok, není problém, pokud to budou jíst i ti idioti z Evropské unie a vlády." Takové byly některé reakce čtenářů TN.cz na nedávný článek o hmyzu v potravinách. Evropská komise totiž schválila použití prášku z potemníka moučného v pečivu, chlebu nebo těstovinách.
Jiní byli smířlivější. "Proč ne, potřebuji protein," psal jeden ze čtenářů. "Vždyť je ani neucítíte. Kdyby vám to neřekli, tak to nikdo neví," vtipkovala další komentující.
[chooze:article;value:595149]
Mnoho lidí ale neví, že hmyz je už dlouhá léta součástí celé řady potravin, které běžně konzumuje většina Čechů. Řeč je o přírodním barvivu košenila, známém taky jako karmín, karmazín nebo E120.
Vyrábí se totiž z brouka červce nopálového. Pochází z Jižní Ameriky, kde žije na opunciích a kaktusech. Pigment se vyrábí z těl samiček hmyzu. Sebraný hmyz se usmrtí ponořením do horké vody a poté se suší buď na slunci, nebo v sušárně. Následuje extrakce barviva.
Obsah košenily v potravinách sleduje třeba web Fér potravina. Barvivo najdete ve stovkách běžných potravin. Salámech, párcích, klobásách, džusu, konzervách, kompotech, ovocném kefíru, paštice, pudinku, taveném sýru, jogurtech, bonbónech, džemu, guláši z konzervy nebo v instantní polévce. Seznam je dlouhý.
[chooze:article;value:565734]
Červi jsou jako sushi
Jak popsala pro TN.cz Lenka Kouřimská z České zemědělské univerzity v Praze, použití košenily je u nás běžné už dlouho. Nepatří proto mezi nové potraviny podle pravidel EU a nebylo třeba její použití schvalovat.
"Košenila je tradičně používané a schválené barvivo a je zanesená do seznamu přídavných látek, kdežto ten hmyz je nový. Teprve od roku 2018 postupně jednotlivé druhy hmyzu prochází schvalovacím procesem a jsou zařazeny na seznam," vysvětlila rozdíl mezi červcem nopálovým a potemníkem moučným nebo cvrčkem.
"Potemník moučný, to je vyložené jedlý hmyz. Červec nopálový neslouží k běžné konzumaci, z toho se dělají přídavné látky do potravin," doplnil ředitel Ústavu analýzy a chemie potravin v Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně Jiří Mlček.
[chooze:article;value:559820]
Lidé hmyz v potravinách podle Kouřimské špatně vnímají hlavně proto, že jde v Evropě o relativní novinku. "Je to něco nového, co je sice běžné a hmyz konzumuje řada lidí na světě už po řadu let, ale pro EU je to nová potravina. Je to něco, na co náš konzument není zvyklý," uvedla.
"Když odjedete do světa, tak saranče stěhovavé tam jedí běžně a mají to jako delikatesu. Ve Vietnamu jedí běžně larvy bource morušového a najdete je na trhu jako potravinu," pokračovala. "Je to, jako když se tu poprvé objevily řasy, sushi a podobné netradiční potraviny, na které ta Evropa nebyla zvyklá, tak se kolem toho třeba i rozvíří nějaká debata," dodala.
"To, že je to uvedeno na ten seznam nových potravin, vlastně jenom dává možnost, že se ta potravina může objevit na trhu, ale nemusí. Je to vlastně jen otevření legislativních vrátek," přiblížila v poslední době udělovaná povolení EU.
[chooze:article;value:573113]
Novinka v českém jídelníčku je ale jedlý hmyz jen zdánlivě. "1/4 kg chroustů (pro 6 osob) ve studené vodě omytých vhoď do horké vody, přidej všechnu kořínkovou zeleninu, kmínu, trochu soli a nechej v ní zapěniti jemně sekanou zelenou petržel. Vodu z chroustů sceď, zalij jí připravenou zásmažku a nechej chvíli povařiti. Pak zakvedluj do polévky 2 žloutky se 6 lžícemi husté smetany," tak zněl recept na chroustovou polévku ze 30. let.
Jak jsme popsali v článku, našli byste ho na straně 15 publikace Luiya Ondráčková: Kuchařská kniha, 6. doplněné vydání, Občanská tiskárna v Brně, 1937. Zajímavé je, že tato příručka sloužila jako učebnice pro hospodské vaření.
Hrozny i jablka napadrť. Štáb TV Nova zkontroloval stav potravin v obchodech (10/2024):
Celý text naleznete na serveru (http://cocoparis.blog.cz/) zde.