Hospody v Liberci, Praze i Hradci Králové. Vznikají tam přátelství, rozvijí se diskuze a rodí se zajímavé nápady. "Do hospody se chodí odjakživa popovídat si se známými. A probrat všeobecné věci, politiku, práci. A odpočinout si trošku," popsal jeden ze štamgastů. "U toho stolu si je každý rovnocenný a je jedno, jestli je to zedník nebo právník," dodal další.

Českou pivní kulturu ministerstvo kultury zařadilo na seznam našeho nemateriálního kulturního dědictví. "Říkáme – to je to, co nás spojuje u jednoho stolu. V restauracích se schází lidé různých generací, profesí," řekl předseda Českomoravského svazu minipiovovarů Michal Voldřich.

[chooze:article;value:589337]

​V Česku je 560 pivovarů a každý Čech vypije zhruba 130 litrů piva ročně. Obliba tradičního ležáku ale klesá a hosté si častěji vybírají piva nealkoholická nebo ovocná. Kořeny pivovarnictví v tuzemsku přitom sahají až do středověku. I vaření zlatavého moku k pivní kultuře patří.

I když pivní kultura se v průběhu let mění, to nejdůležitější prý zůstává. "To jádro, že vytváří a udržuje sociální vztahy mezi lidmi, to s největší pravděpodobností bude trvat dále. Určitě se budou měnit ty projevy. Dostávají se sem nové typy piv, variabilita restauračních zařízení, nealkoholická piva," vysvětloval sociolog Jiří Vinopal.

[chooze:article;value:560453]

​Hospodská kultura je ale spojena i s řadou negativních věcí a alkoholismem. Podle odborníků je tak důležitá přiměřenost. "Příliš mnoho piva se pak obrátí v kontraproduktivní tlachání. Pak už je to opravdu škodlivé," uvedl adiktolog Ivan Douda. Česká pivní kultura teď má ambici zapsat se i do světového dědictví UNESCO.

Celý text naleznete na serveru (http://cocoparis.blog.cz/) zde.