Právní úpravu, která se nelíbí opozici, loni schválila vláda. Podnět k Ústavnímu soudu následně podepsalo 71 poslanců v čele s Alenou Schillerovou. Nejvíce jim vadí, že se změna týká jak nových, tak stávajících smluv.
Lidé si mohli po splnění doby placení příspěvku a po dosažení věku 60 let vybrat úspory. Zároveň měli možnost si po výběru založit nové doplňkové penzijní spoření s finanční podporou státu, to už ale není od poloviny loňského roku možné.
"Šlo o výsledek právě uvedené několika let trvající veřejné diskuse, která směřovala k posílení funkce třetího penzijního pilíře jako systému dlouhodobého spoření na důchod, nikoli spoření při důchodu. Účastníci třetího penzijního pilíře tudíž nemohli legitimně spoléhat na to, že zákonodárce podporu pro účastníky s nárokem na starobní důchod do budoucna nepřehodnotí," uvedl v nálezu soudce Zdeněk Kühn.
[chooze:article;value:558019]
Tato novela zákona se podle Asociace penzijních společností dotkla více než 230 000 klientů s přiznaným nárokem na starobní důchod. Z toho bylo odhadem 80 000 klientů, kteří byli v systému méně než 24 měsíců a nemohli tedy systém opustit beze ztráty všech vložených prostředků.
[chooze:article;value:560553]
Ústavní soud ale konstatoval, že i bez státního příspěvku má penzijní spoření smysl. "Navrhovatelkou kritizované uzamčení není nucením setrvat v systému, který bez státního příspěvku postrádá ekonomický smysl" stojí v nálezu.
Vládní politici rozhodnutí vnímají opačně. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) na síti X napsal, že rozhodnutí Ústavního soudu vítá. "Šlo o další pokus opozice torpédovat návrhy vlády, které směřují k zodpovědnému hospodaření s veřejnými financemi. Účelem státní podpory je motivovat lidi, aby si spořili na důchod. V důchodu už ale tato podpora logicky ztrácí smysl," vysvětlil.
"Na trhu je řada jiných spořicích produktů, na které se nemusí využívat peníze daňových poplatníků," dodal.
Celý text naleznete na serveru (http://cocoparis.blog.cz/) zde.