Na základních školách v Praze tvoří více než desetinu žáků ukrajinské děti. A stále jich přitom přibývá. "V okamžiku, kdy máme třídy, kde to množství dětí je velké, třeba se blíží půlce třídy, nebo dokonce jsou třídy, kde jsme nad polovičkou třídy, tak pak samozřejmě se nejedná o integraci," popsal ředitel pražské ZŠ Mezi Školami Petr Kubička.
"V některých třídách dosahuje počet těchto uprchlíků zhruba padesáti procent, přičemž hlavní problém je, že neumí mluvit česky," souhlasil místostarosta Prahy 8 Radomír Nepil (ANO). "Máme i školy, kde už se přijímá i do těch prvních ročníků po třiceti žácích, kde se loni losovalo," dodal pražský radní pro školství Antonín Klecanda (STAN).
[chooze:article;value:594196]
"Je jenom jedna škola v ČR, která má 30% podíl žáků cizinců. Sedm škol má 20% podíl a zbytek jsou školy s podílem nad 10 %, kde ministerstvo už poskytuje nějakou podporu," přiblížil situaci náměstek ministra školství Jiří Nantl (ODS).
Žáci chodí do škol podle spádovosti, rozdělovat je a některým školám ulevit je tak těžké. "Mají touhu mluvit svým rodným jazykem, to co by mělo fungovat, to zapojení mezi české děti, přestává fungovat. Speciální třídu udělat nemůžeme, u nás fungovala pomoc ukrajinských asistentů, ale ty už nemám, protože ministerstvo změnilo pravidla," řekl Kubička.
"Jsem nucen přijmout prakticky každého žáka, který je v tu chvíli spádový v té mé oblasti. Což si myslím, že je ten hlavní problém, že pokud mám kapacitu, tak nemohu odmítnout," vysvětloval ředitel pražské ZŠ Bohumila Hrabala Matěj Rašovský.
Stát také zrušil takzvané průtokové třídy, kde se děti nejprve musely naučit česky, aby se mohly zapojit do normální výuky. "Ty průtokové třídy nejdou udělat bez toho, aniž by se změnila legislativa. To je nutnost, kterou musí zajistit stát, který ale v tomto bohužel selhává," stěžoval si Nepil.
Že je situace neudržitelná, potvrzuje i Česká školní inspekce (ČŠI). "V případě, že je ve třídě více dětí s odlišným mateřským jazykem, tak tyto děti vytváří vlastní komunitu, selektují se a nespolupracují společně. Kvůli jazykové bariéře nerespektují pravidla, ve třídě je proto větší ruch a problémy s kázní," vysvětlovala inspekce.
[chooze:article;value:594968]
"Pro pedagoga je to extrémně náročné. Myslím, že v naší škole jsme byli zvyklí pracovat s dětmi z cizokrajných prostředí, ale tohle se posouvá někam jinam," uvedl Kubička.
"Ve škole řešíme adaptační a vztahové problémy některých žáků po jejich příchodu a zařazení do třídy. Stále přetrvává jazyková bariéra spojená s nízkou motivací pro vlastní vzdělávání v České republice. Tito žáci totiž stále předpokládají brzký návrat na Ukrajinu," doplnila ČŠI.
"Není to tak, že by stát nedělal nic. Můžeme diskutovat, zda lze udělat více. Čelili jsme mimořádné situaci, že vlastně do České republiky skokově přišel počet dětí, který odpovídá jednomu populačnímu ročníku," bránil kroky ministerstva Nantl.
Podle učitelů by situaci pomohli sociální pedagogové, jenže na ty teď školy nemají peníze. A ministerstvo jim na ně nechce přidat. Ministerstvo prý neslyší ani na znovuzřízení speciálních průtokových tříd.
Celý text naleznete na serveru (http://cocoparis.blog.cz/) zde.