Hlasování v Bělorusku začalo po téměř neexistující volební kampani. Ačkoliv je kandidátů na prezidenta celkem pět, stávající běloruský prezident Alexandr Lukašenko, který se o post znovu uchází, předvolební dění nesledoval. "Nemám čas," sdělil podle Euronews začátkem týdne ve státním závodě na výrobu automobilů. V hlavním městě Minsku billboardy propagující kandidáty téměř zcela chybí.
Dalšími kandidáty jsou předseda Liberálně demokratické strany Běloruska Oleg Gaidukevič, tajemník Komunistické strany Běloruska Sergej Syrankov a předseda Republikánské strany práce a spravedlnosti Alexandr Khizhnyak. Všechny tyto strany vládu Lukašenka podporují.
Poslední prezidentskou kandidátkou je nezávislá bývalá poslankyně Hanna Kanapatská, která v letech 1995 až 2019 zastupovala Běloruskem zakázanou politickou stranu Sjednocená občanská strana Běloruska.
[chooze:article;value:594148]
Kanapatská se už v minulosti proti vládě Alexandra Lukašenka vymezovala. Je známá také svou politickou kampaní, ve které Bělorusko vyzvala, aby se osvobodilo od ruského vlivu.
Řada zemí výsledky těchto voleb neuznává a považuje je za falešné. Probíhající volby odsoudil ve svém prohlášení také Evropský parlament. "Evropská unie by měla odmítnout uznat očekávané vítězství Alexandra Lukašenka," uvádí text.
Během posledních prezidentských voleb v Bělorusku v roce 2020 zvítězil Lukašenko s více než 80 % hlasů. To strhlo vlnu protestů a lidé žádali uznání kandidátky Světlany Tichanovské jako vítězky. Přesto v úřadu zůstal Lukašenko, který je u moci už od roku 1994.
[chooze:article;value:593150]
Nejen proto si ale vysloužil přezdívku diktátora. Mnoho jeho politických oponentů i občanských aktivistů uprchlo do zahraničí, nebo je zatkla běloruská policie. Zároveň je Bělorusko spolu s Ruskem poslední evropskou zemí, kde je stále legální trest smrti.
"V Bělorusku panuje depresivní nálada. Většina lidí, kteří dříve aktivně protestovali a vyjadřovali své politické názory, je nyní zastrašována," řekla pro Euronews Běloruska žijící v exilu Darja Rudková.
Celý text naleznete na serveru (http://cocoparis.blog.cz/) zde.