Plány Donalda Trumpa na obsazení Grónska, i za cenu vojenského nátlaku, hýbou v posledních dnech světovými médii. Jak ale popisuje web Politico, ostrovní stát může být jen "špičkou ledovce" v souboji mocností o vliv na severu.
"Nejde jen o Grónsko. Jde o Arktidu. Je tu Rusko, které se snaží o získání moci. Jde o ropu a plyn. Jde o naši národní bezpečnost. Jde o kritické nerostné suroviny," řekl pro kanál FOX News Trumpův budoucí poradce pro národní bezpečnost Mike Waltz.
[chooze:article;value:591473]
Rusko Trumpova slova o Grónsku zalarmovala. "Arktida je oblastí našich národních zájmů, našich strategických zájmů," reagoval mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. V ruském diplomatickém jazyku slova jako "oblast strategických zájmů" znamenají "ustupte", analyzoval ruský dopisovatel kanálu Sky News Ivor Benett.
"Rusko je jediným arktickým státem, který není členem NATO, a tání ledu znamená, že stále více vnímá svou arktickou hranici jako zranitelnou oblast. Proto tam znovu otevřelo více než 50 zakonzervovaných vojenských stanovišť ze sovětské éry, modernizovalo radarové systémy a modernizovalo svou Severní flotilu," vysvětloval důležitost severských regionů Benett.
[chooze:article;value:591645]
Trumpovy choutky ohledně Grónska podle něj ale mohou pro Rusko být i pozitivní. "Může způsobit rozkol v rámci NATO. Místo toho, aby státy bojovaly jako jeden celek, by mohly bojovat mezi sebou," popsal. Ještě zásadnějším problémem je podle něj legitimizace expanzivní politiky, jakou Rusko praktikuje na Ukrajině. "Pokud si USA chtějí nárokovat území ve jménu národní bezpečnosti, proč bychom nemohli my?" může podle něj říct Rusko.
Mezinárodní dění bedlivě sleduje třeba Norsko kvůli Špicberkům, souostroví v Severním ledovém oceánu, které je suverénním územím země. Špicberky leží poblíž důležitých námořních tras a jsou tak pro Rusko důležitým strategickým územím.
"Špicberky jsou Norsko a Špicberky jsou v bezpečí," řekl ve čtvrtek norský premiér Jonas Gahr. Zemi svrchovanou kontrolu nad souostrovím garantuje Špicberská dohoda z roku 1920, která ale dalším podepsaným stranám umožňuje využívat tamější přírodní zdroje. Jde taky o demilitarizovanou zónu.
[chooze:article;value:574465]
Napětí mezi Ruskem a Norskem tam ale stoupá už delší dobu. V roce 2022 začalo Norsko blokovat ruské lodě plující do převážně Rusy osídleného města Barentsburg, aby vyhovělo hospodářským sankcím namířeným proti Moskvě. Kreml obvinil Norsko z porušování lidských práv. V roce 2024 Rusko provokativně instalovalo sovětské vlajky a oznámilo, že otevře nové vědecké centrum pro polární výzkum.
"Grónsko je od Ruska poměrně daleko. Větší obavy bych měl z jiných cílů, jako je finská hranice, norské souostroví Špicberky, nebo dokonce námořní hranice mezi USA a Ruskem. Myslím, že ty jsou zranitelnější (...) než Grónsko," potvrdil obavy výzkumník z norského Institutu Fridtjofa Nansena v Oslu Andreas Osthagen.
Celý text naleznete na serveru (http://cocoparis.blog.cz/) zde.