Mapa ukazuje možné frontové linie, pokud by Rusko napadlo Evropu

by Dum a zahrada

Zatímco Ukrajina už téměř dva roky vzdoruje ruské agresi, evropští lídři varují, že napadená země nebude posledním soustem, na které si Rusko pod vedením Vladimira Putina nenechá zajít chuť. "Podle všech mezinárodních vojenských expertů bychom měli předpokládat, že Rusko bude schopno zahájit vojenský útok na některý ze států NATO nebo sousední stát od roku 2029," řekl v červnu německý ministr obrany Boris Pistorius podle kanálu RBC-Ukraine.

Podobně se podle webu Euronews vyjadřoval i šéf německé rozvědky Bruno Kahl. Podle něj by Rusko mohlo na některou ze zemí NATO zaútočit do konce desetiletí. "Jestli Rusko dojde k závěru, že se mu válka na Ukrajině vyplatila a že evropské země jsou slabé a NATO postrádá jednotu, pak může zkusit něco nového," řekl v rozhovoru pro agenturu Bloomberg šéf Bezpečnostní informační služby Milan Koudelka. Útok by podle něj mohl přijít za 10 až 15 let.

[chooze:article;value:585324]

​Týdeník Newsweek proto zpracoval mapu, která ukazuje, kde by v Evropě případně mohly vzniknout frontové linie – kde jsou nejslabší místa obrany Severoatlantické aliance. "Není pochyb o tom, že Putin bude i nadále agresivně prosazovat své zájmy v Evropě, a to zejména ve východní Evropě," uvedl profesor politologie William Muck.

"Jestli Putina v posledních 25 letech něco motivovalo, pak to bylo rozšiřování NATO," dodal Muck. A právě to může naznačovat, kde by mohla udeřit ruská armáda. Jako možné oběti útoku se nabízí země omývané Baltským mořem – Švédsko, Finsko, Polsko, Litva, Lotyšsko a Estonsko.

[chooze:article;value:585604]

V Suvalském koridoru by odřízli Pobaltí

Nově připojené Finsko se svou 1 300 kilometrů dlouhou hranicí s Ruskem by mohlo být jedním z nejpravděpodobnějších směrů pozemního útoku. Finové už dříve obvinili Rusko z pokusů o destabilizaci země posíláním migrantům na jejich hranice. Sovětský svaz Finsko napadl už v roce 1939, což vyústilo v nechvalně známou zimní válku.

"Když přemýšlíme o možných budoucích ohniscích napětí, jsou pobaltské státy důležitým testem síly odstrašujících prostředků NATO. Estonsko, Lotyšsko a Litva mají početné ruské obyvatelstvo – což je obvykle důležitý motivační faktor pro Putinův intervencionismus," pokračoval Muck.

[chooze:article;value:578820]

​Největší pravděpodobnost útoku Newsweek vidí na hranicích Estonska a Lotyšska s Ruskem – jižně od jezer a řek na estonských hranicích a severně od Běloruska, u kterého je menší pravděpodobnost, že se bude chtít do konfliktu zapojit. V únoru estonská zahraniční zpravodajská služba uvedla, že NATO "by mohlo v příštím desetiletí čelit masové armádě sovětského typu," pokud Moskva provede reformu své armády.

Krizovým místem může být i Suvalský koridor mezi Litvou a Polskem, který je sevřený mezi ruskou kaliningradskou enklávou a Běloruskem. Koridor představuje jediné pozemní a železniční propojení Pobaltí se zbytkem NATO. V Kaliningradské oblasti jsou tisíce ruských vojáků, stíhačky a údajně i taktické jaderné zbraně.

[chooze:article;value:581419]

​Pobaltské země ale nesedí se založenýma rukama a začaly opevňovat hranice s Ruskem, v případě Litvy i s Kalinigradskou oblastí. Podobný projekt s názvem Východní štít spustilo i Polsko a má za cíl opevnit hranice s Běloruskem. Polský premiér Donald Tusk taky v listopadu navrhl, aby státy u něj ležící hlídkovaly v Baltském moři, jak jsme popsali v tomto článku.

Vedle zemí NATO se ale Rusku v Evropě nabízí i další cíle. Putin by mohl z Černého moře udeřit třeba na Moldavsko se separatistickým Podněstřím. V ohrožení může být i Gruzie, kde Rusko posiluje svůj vliv. A podle Newsweeku by se Putin mohl pokusit prosadit i v Srbsku.

O útoku na Evropu v listopadu mluvil i Putin. Podívejte se na reportáž (11/2024):

Celý text naleznete na serveru (http://cocoparis.blog.cz/) zde.

Podobné články