V únoru to budou už tři roky od vypuknutí války na Ukrajině a situace se zdá být zatím bezvýchodná. Rusku již pomáhají vojáci z KLDR. Západ o nějakém širším zapojení diskutuje už od února a v současnosti tato možnost znovu ožila, píše Le Monde. Dříve ji zamítl šéf NATO Jens Stoltenberg.

Diskutovat se má o vzniku aliance Velké Británie a Francie, která by podporovala Kyjev. Pokud by už nějakému většímu vojenskému angažmá v napadené zemi mělo dojít, bylo by to pravděpodobně kvůli výcviku bojovníků a opravám vojenské techniky přímo na Ukrajině.

[chooze:article;value:584910]

​Jednou z možností je i zapojení francouzské polostátní organizace Defense Conseil International, jejímiž členy jsou z 80 procent bývalí vojáci. "Prozatím neexistuje pro takové akce žádný oficiální souhlas – ani pro jednotky, ani pro soukromé společnosti," píše Le Monde. "Návrhy jsou na stole již několik měsíců," pokračuje.

Na širší pomoci Ukrajině se dohodli ministři obrany členských států NATO již letos v červnu. "Tyto snahy nedělají z NATO stranu konfliktu, ale posílí naši podporu Ukrajiny při prosazování jejího práva na sebeobranu," uvedl tehdejší šéf aliance Stolenberg. Ve srovnání s únorem tak jeho stanovisko zaznamenalo určitý posun. Ve funkci jej ale 1. října vystřídal bývalý nizozemský premiér Mark Rutte.

Jako první vyslovil možnost vyslání vojáků západních států do napadené země veřejně francouzský prezident Emmanuel Macron. Stalo se tak na bezpečnostní konferenci v Paříži letos 26. února.

"Angažmá vojáků NATO na Ukrajině není vyloučené, nad tímto záměrem však nepanuje širší shoda," uvedl tehdy francouzský prezident podle britského Guardianu. "Nevylučujeme žádnou možnost," řekl BBC minulý týden francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot.

 NATO by mělo zaútočit. Vojáci KLDR v Evropě nemají co dělat, říká kongresman (1/11/2024):

Celý text naleznete na serveru (http://cocoparis.blog.cz/) zde.