Náklady voleb v USA se vyšplhaly na rekordní čísla. "Podle mě je to financování zcela nezávislé. Jak Kamala Harrisová, tak Donald Trump mají k dispozici poměrně dost velký rozpočet, takže tady si myslím, že daňový poplatník nebude zatížen. Jiná věc je, kolik stojí volby jako takové, což je samozřejmě nákladná mašinérie, ale to ve Spojených státech asi není jiné než v jiných vyspělých státech světa," řekl.

"Pak tu ještě jsou příspěvky pro jednotlivé strany, jak tedy pro republikány, tak pro demokraty, a tam to bylo někde pod půlmiliardou dolarů (asi 11,6 miliardy korun, pozn. red.) pro obě strany zvlášť. To jsou odhady od těch privátních dárců, se kterými obě strany operují," dodal Čermák.

[chooze:article;value:581981]

Reakce akciového trhu na vítězství jednoho či druhého kandidáta závisí na povolebním sčítání hlasů. Podle Čermáka je zásadní, zda proběhne podle pravidel, bez přepočítávání hlasů a napadání výsledků. "Akciové trhy budou v podstatě v pohodě s jakýmkoliv kandidátem, ale tohle je takové riziko, které by jednoduše nevstřebaly," vysvětlil.

Pohyby měnového kurzu dolaru pak závisí na tom, jak dopadnou také kongresové volby. Současně s prezidentskými volbami se totiž rozhoduje také o složení Kongresu. "Volí se celá dolní komora Kongresu a jedna třetina Senátu. Je důležité, jestli bude mít zvolený prezident v Kongresu většinu a bude se o něj moct opřít," dodal Čermák.

Dopady na evropskou ekonomiku by mělo podle Čermáka spíše vítězství Donalda Trumpa. "Pokud by Donalda Trumpa podpořil republikánský Kongres a došlo by k dalšímu snížení daní, pravděpodobně by se zvýšily úrokové sazby nejen ve Spojených státech, ale také v celé Evropě a třeba i u nás. Takže efektem by byly vyšší úrokové sazby, například i u hypoték. V případě vítězství Kamaly Harrisové by dopady byly prakticky neznatelné. Myslím si, že bychom pokračovali v tom, co teď praktikuje vláda Joea Bidena," vysvětlil Čermák. Celý rozhovor si můžete pustit pod titulkem článku.

Celý text naleznete na serveru (http://cocoparis.blog.cz/) zde.