Už za týden, tedy v neděli 27. října, přejdeme na zimní, tedy středoevropský čas. Ten se posune o hodinu zpět, to znamená ze 3:00 na 2:00. Noc tak bude o hodinu delší. Zpět na takzvaný letní, jinak středoevropský letní, čas se vrátíme v neděli 30. března 2025, na další zimní pak v neděli 26. října téhož roku..
Na evropské úrovni se konec této tradice řeší roky. Evropská unie s ní chtěla zatočit už v roce 2021. Plány jí ale překazila pandemie koronaviru a rozhodnutí, který ze dvou časů zůstane natrvalo, bylo odloženo na neurčito. Členské státy se totiž na tom nemohly dohodnout. A tak se čas mění pravidelně každý rok v březnu a v říjnu.
[chooze:article;value:548831]
Ne všichni ale snáší střídání času bez problémů. Podle psychologů se mnoho lidí může potýkat s nespavostí, depresemi, další bojují s bolestí hlavy nebo malátností, nejčastějším problémem bývá celkové narušení biorytmu. Aby se tělo co nejdříve přizpůsobilo novému času, je dobré dodržovat pár rad. Které, to si můžete přečíst v tomto článku.
Průzkumy navíc ukazují, že v tuzemsku převládá myšlenka zrušit střídání času. Dokazuje to i průzkum z podzimu loňského roku, který provedla agentura STEN/MARK. Vyplynulo z něj, že 40 % lidí by bylo spíše pro čas letní, zimní by zvolilo 31 % respondentů.
Pro standardní, tedy běžný čas, se vžilo označení zimní. Ten opravdu zimní, tedy sezónně posunutý právě v zimním období proti standardnímu času, v Česku ale krátce také platil. A to v roce 1946, tehdy byl totiž rozdíl mezi letním a zimním časem dvě hodiny.
[chooze:article;value:548778]
Letní čas byl poprvé zaveden za první světové války v roce 1916. Stalo se tak například v Německu, Rakousko-Uhersku a Velké Británii. Vrátil se zase v roce 1940 a trval do roku 1949. Po několika pokusech se pak střídání času ustálilo v různých zemích až v průběhu let. Každoroční letní čas byl v Československu zaveden v roce 1979.
Hlavním důvodem střídání času byla kdysi úspora elektřiny pro osvětlení. experti ale dospěli k názoru, že tato změna přinesla úspory téměř neznatelné.
Princip podobný letnímu času se patrně úplně poprvé objevil roku 1784 v dopise amerického státníka a diplomata Benjamina Franklina, který adresoval jednomu časopisu. Dopis byl ale míněn ironicky, Franklin totiž nenavrhoval zavedení letního času, ale chtěl, aby lidé vstávali i chodili spát dříve, čímž by lépe využili denní světlo. O stovky let později se stalo přání otcem myšlenky.
Poruchy spánku zhoršují spaní. Odbornice poradila, jak snáze usnout (9/2024):
Celý text naleznete na serveru (http://cocoparis.blog.cz/) zde.