V Pobaltí a Polsku rostou obavy, že Ukrajina by nemusela být poslední napadenou evropskou zemí. Největší strach z invaze panuje v postsovětských pobaltských státech. Ty přímo sousedí s Ruskem a Běloruskem.

Jako jeden z nejpravděpodobnějších kandidátů na invazi se jeví Litva. Členský stát EU a NATO leží u běloruských hranic a zároveň sousedí s ruskou kaliningradskou enklávou. Rusům by tak stačilo obsadit 60 kilometrů široký Suvalský průsmyk a odřízli by Pobaltí od zbytku Evropy.

[chooze:article;value:578464]

​V plném proudu už proto je práce na plánech případné obrany. Pokud by ruské síly vkročily do Litvy, spojenci by v "první minutě" reagovali údery na ruské strategické cíle v okruhu 300 kilometrů, řekl polský generál Rajmund Andrzejczak podle deníku Bild.

V rámci přípravy na takový scénář Polsko pořizuje 800 raket s doletem až 900 kilometrů. "Zaútočíme přímo na Petrohrad," řekl Andrzejczak. "Ukrajina nám kupuje několik let. Pokud Rusko na Ukrajině zvítězí, budeme mít jednu ruskou divizi ve Lvově, jednu v Brestu a jednu v Grodně (města u polských hranic, pozn. red.)," dodal.

A připravuje se i Litva. Velitel její armády Raimundas Vaikšnoras řekl, že pobaltské státy budou muset reagovat okamžitě, aniž by čekaly na rozhodnutí NATO podle článku 5 o kolektivní obraně. Armáda má proto disponovat množství raketometů Himars.

[chooze:article;value:578545]

​A stejně jako Poláci počítají i Litevci s údery v Rusku. "Pokud na nás Rusko zaútočí, jsme dobře připraveni. Neměli by věřit, že v Moskvě bude ještě jezdit metro nebo výtah," uvedl zdroj obeznámený se strategií.

Probíhá i opevňování litevské hranice s Kaliningradskou oblastí. Litevci opevňují mosty přes řeku Nemunas, která hranici tvoří, a lehce přebroditelná místa. "V příštích deseti letech plánujeme na tento projekt vynaložit 600 milionů eur. Většina z toho bude utracena za miny," řekl litevský ministr obrany Laurynas Kasčiunas podle kanálu LRT.

K opevnění hranic s Ruskem se už v zimě zavázali i Estonci a Lotyši. Vybudovat chtějí stovky bunkrů, obrannou linii podobnou té, kterou měli na hranicích Čechoslováci před druhou světovou válkou.

Opevňování pobaltských hranice se v lednu věnovaly i Televizní noviny. Podívejte se na reportáž (1/2024):

Celý text naleznete na serveru (http://cocoparis.blog.cz/) zde.