Intenzita ruského vyzbrojování překonává veškerá očekávání západních expertů a může mít jediný cíl. Kromě tažení na Ukrajině je závažnou hrozbou útok na některý z členských států NATO. Upozorňuje na to šéf německé zpravodajské služby (BND) Bruno Kahl, na jehož slova se odkazuje list Ukrajinska pravda.

"Nejpozději do konce tohoto desetiletí budou ruské jednotky v pozici, kdy budou moci zaútočit na Severoatlantickou alinanci," upozornil Kahl v německém Bundestagu.

[chooze:article;value:577807]

​Rusové země NATO považují za svůj legitimní cíl například kvůli dodávkám zbraní na Ukrajinu. Nedávno to připomněl i ruskojazyčný web ren.tv.

Jenže to není tak, že do roku 2030 bude klid. Němci očekávají větší aktivitu ruských špionů, kteří se budou pokoušet o sabotáže a testovat, co vše si mohou dovolit.

Thomas Haldenwang, šéf spolkového Úřadu pro ochranu ústavy, což je de facto německá civilní rozvědka, proto požaduje více pravomocí, které mohou usnadnit například lepší kontrolu finančních toků sloužících pro podporu terorismu, uvádí Süddeutsche Zeitung.

[chooze:article;value:575295]

​Již koncem srpna německé bezpečnostní složky v souvislosti s požárem balíku u zásilkové služby DHL varovaly, že podobné případy se mohou množit.

V Česku se kvůli pokusu o žhářský útok v garážích pražského dopravního podniku Praha-Klíčov mluvilo o ruské sabotáži již během letošního června. Že za útokem kolumbijského občana je Moskva, tehdy potvrdil premiér Petr Fiala (ODS) i ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).

Bývalý náčelník českého generálního štábu tehdy uvedl, že Rusko už v hybridní válce zařadilo stupeň číslo jedna.

Hybridní válka v Česku sílí. Rusko chce podle ministerstva snížit důvěru ve stát (26/7/2024):

Celý text naleznete na serveru (http://cocoparis.blog.cz/) zde.