Majetek britské královské rodiny se odhaduje v přepočtu asi na 600 miliard korun. Dělí se do tří částí. První je soukromý majetek panovníka, zahrnuje různé sbírky a panství, především skotský zámek Balmoral a sídlo Sandringham House. Většinu Karel III. zdědil po své zesnulé matce Alžbětě II. Z něj v rámci královských privilegií nemusí platit dědickou daň, která v Británii činí 40 procent.
Dále jsou to soukromá vévodství, která jsou dědičná a nesmí se prodávat. To se týká Cornwallského a Lancasterského vévodství. Výdělky z obou vévodství slouží k finančnímu zajištění následníka trůnu, nyní tedy prince Williama. Ten finance používá jak pro soukromé a rodinné účely, tak část věnuje i na charitu.
Třetí částí je The Crown Estate, tedy v překladu majetek koruny, který spravuje britský stát. Právě na ten přispívají daňoví poplatníci. Jedná se o soubor majetku, kterého se koruna již dříve vzdala ve prospěch státu, za což je jí ale ročně připisovaná apanáž.
The Crown Estate zahrnuje zemědělskou či lesní půdu a další rozsáhlé pozemky a budovy v rámci celé Británie. Je to ale obdoba státního vlastnictví.
[chooze:article;value:574645]
Královská rodina stojí Brity přes dvě miliardy ročně
Jak popsal Ondřej Kubáček, oficiálně stojí britské daňové poplatníky královská rodina 86,3 milionu liber, což je podle aktuálního kurzu asi 2,6 miliardy korun, na jednoho daňového poplatníka to je asi 1,3 libry, tedy asi 39 korun ročně. Nicméně kritici z řad podporovatelů republikánského zřízení uvádí, že skutečné náklady jsou až šestkrát vyšší.
"Největší část těch skrytých nákladů jsou náklady na bezpečnost královské rodiny, protože Buckinghamský palác například nehlídá žádná královská ochranka, ale hlídá samozřejmě vždy nějaký armádní pluk, ale jsou tam zaměstnání i řadoví policisté," vysvětlil Kubáček.
Jak Kubáček poznamenal, republikáni do skrytých nákladů počítají také ušlé zisky, tedy například daně, které královská rodina v některých případech neplatí. Problémem je ale to, že výnosy, které některý královský majetek má, jdou opět rovnou do jeho údržby.
"Buckinghamský palác i Windsor jsou přístupné veřejnosti. Windsor víceméně celoročně, Buckinghamský palác pouze v létě. A výnosy z návštěvnického provozu jsou investovány ve velké míře do udržování sbírek. Královské sbírky, The Royal Collection, jsou aktuálně charitativní organizací, která nepřijímá peníze ze státního rozpočtu a vydělává si na sebe právě skrze ten návštěvnický provoz. Ve chvíli, kdyby opravdu zase tyto peníze plynuly do státního rozpočtu, pak by se to muselo složitě přepočítávat," řekl Kubáček.
To ale není jediný příklad. Jsou tu další královské rezidence, jako je pevnost Tower v Londýně nebo rozlehlé sídlo Hampton Court kousek za Londýnem. "Tyto budovy jsou také majetkem panovníka, ale provozuje je další charitativní organizace, Historic Royal Palaces, která je pronajímá, využívají se například i při filmování. A veškeré tyto výnosy jsou investovány zpět do restaurování a oprav provozu těchto rezidencí," řekl Kubáček.
[chooze:article;value:574880]
Umývání oken u královny doma? Šílená úřední operace
Složitá situace kolem uspořádání královského majetku vedla v minulosti k bizarním příkladům. Náročné bylo třeba něco tak jednoduchého, jako je umývání oken.
"Týkalo se to vlády královny Viktorie (vládla 1837 až 190;, pozn. red.), kdy se jeden státní úřad zabýval mytím oken Buckinghamského paláce zvenčí, protože se staral o samotnou stavbu a její fasádu, a vyloženě královská domácnost, která byla tedy hrazena z financí královny Viktorie, tak se starala o interiéry té rezidence a o jejich stav. Takže ano, mytí oken bylo v Buckinghamském paláci poměrně problematickou záležitostí v polovině 19. století," vyložil Kubáček.
"Podobné to bylo například s topením v krbech, protože jiná kancelář se starala o dodávky dřeva, jiná o narovnání dřeva do krbu a vyloženě královská domácnost se pak starala o jejich zapalování," dodal Kubáček další střípek minulosti.
Většinu podobných obskurit se podařilo vyřešit, aktuálně jsou ale některé události také složitě řešené. "Státní bankety pořádá panovník v Buckinghamském paláci, ale ne ze svého vlastního rozhodnutí, ale protože ho o to požádá vláda. Takže ve chvíli, kdy Karel III. například bude hostit zahraničního prezidenta, tak personál bude platit královská rodina, víno bude platit královská rodina, ale potraviny, které budou podávány při tom banketu, půjdou z rozpočtu vlády na reprezentaci a na pohoštění zahraničního státu," přiblížil Kubáček.
[chooze:article;value:575521]
"Drsný" život prince Harryho
Největším příjmem královské rodiny je panovnický grant. "Tento systém financování funguje už od 18. století, konkrétně od roku 1760, kdy Jiří III. vyměnil s vládou vlastně výnosy z korunních statků, které byly také již zmíněny, za vlastně pouhou část výnosů, a ty se staly takzvaným civil listem. Civil list byl později v roce 2011 nahrazen právě tím panovnickým grantem," vyjasnil Kubáček.
Apanáž se ale nevtahuje na prince Harryho. Jak ale Kubáček připomněl, Harry si v minulosti stěžoval, že ani s apanáží není jeho finanční situace zrovna "růžová". "Nicméně měli bychom si připomenout, že v den jeho 21. narozenin dostal 6 milionů liber (přes 180 milionů korun podle aktuálního kurzu; pozn. red.) z dědictví po své prababičce, Královně matce, královně Alžbětě," řekl Kubáček.
"Zároveň také zdědil část majetku po své matce, princezně Diane, což také nebyla úplně malá částka. A teď v den svých 40. narozenin dostal vlastně přístup k dalšímu majetku, který do svěřeneckého fondu uložila právě jeho prababička, královna Alžběta, Královna matka. A jde o dalších 8 milionů liber, nějakých 238 milionů korun," pokračoval Kubáček.
"Takže jeho finanční situace možná z pohledu člena královské rodiny není růžová, ale z pohledu běžného smrtelníka těch financí na svůj život a život budoucích generací své rodiny má opravdu více než dost," zhodnotil. Na celý pořad se můžete podívat pod titulkem článku.
Celý text naleznete na serveru (http://cocoparis.blog.cz/) zde.