Čína se snaží posílit svou skomírající ekonomiku. Podle deníku Guardian nyní tamní centrální banka přišla s největším balíčkem stimulačních opatření od konce covidové pandemie. Sníží se například množství peněz, které si banky musí držet v rezervě. Klesnout mají také úrokové sazby.

Čína se potýká především s dlouhotrvající krizí trhu s nemovitostmi a také s deflací. To pak brzdí celou ekonomiku. Podle deníku Washington Post je zpomalení ještě výraznější, než se původně čekalo. Očekává se, že země za letošek nedosáhne ani 5% růstu. Stoupá také nezaměstnanost.

Na opatření proto pozitivně reagovaly čínské akciové trhy. Informovala o tom BBC. V Šanghaji a Hongkongu stouply akciové indexy během jediného dne o 4 %.

[chooze:article;value:575022]

Někteří odborníci ale považují ohlášené kroky za nedostatečné. "Opatření pravděpodobně přichází příliš pozdě, ale lepší pozdě než nikdy," tvrdí hlavní ekonom společnosti Natixis Gary Ng.

"Potřeba je výraznější fiskální podpora, ne jen mírné zvýšení vládních výdajů, které se aktuálně připravuje," prohlásil pak odborník na čínskou ekonomiku z výzkumné společnosti Capital Economics Julian Evans-Pritchard.

Domácí kritiky se ale Čína snaží umlčet, a to především ty, kteří s ekonomickými problémy spojují přímo vůdce komunistické strany Si Ťin-pchinga. Týkat se to má například předního ekonoma Ču Cheng-pchenga. Upozorňuje na to deník Telegraph. Dnes už bývalý člen Čínské akademie sociálních věd byl zbaven všech funkcí a zmizel z veřejného života. Důvodem měla být právě kritika vedení strany.

Čína v Bruselu jednala o clech na elektromobily. EU na nich dál trvá (9/2024):

Celý text naleznete na serveru (http://cocoparis.blog.cz/) zde.