Zatímco ministerstvo zemědělství kritizuje myslivce za to, že nedostatečně snižují počty zvěře, ti naopak tvrdí, že úředníci chtějí kvůli škodám způsobeným zvěří její velkou část zlikvidovat. Ministerstvo si dále pochvaluje, jak zvýší práva vlastníků pozemků, zatímco myslivci uvádí, že jejich práva omezuje.

Byrokratizace a nadměrné vybíjení zvěře

Na úterní tiskové konferenci pořádané Českomoravskou mysliveckou jednotou (ČMMJ), která sdružuje více než 50 tisíc myslivců, zaznělo, že nově to mají být státní úředníci, kdo bude rozhodovat o počtech zvěře na pozemcích a jejich lovu. Nyní si to rozhoduje vlastník.

"Tato pravomoc bude svěřena státním úředníkům, kteří mají vlastníkům pozemků od stolů kanceláří (sami úředníci k tomu deklarovali, že není v jejich silách zjistit skutečný stav ve všech honitbách) stanovovat, jaký počet zvěře je pro jejich pozemky nejlepší. V případě, že jej nedodrží, budou vlastníci, případně uživatelé honiteb zvolení vlastníky, státem sankcionováni. Kvůli tomuto se mezi zasvěcenými novému mysliveckému zákonu ne nadarmo říká 'vybíjecí zákon'," uvedla ČMMJ v prohlášení.

[chooze:article;value:570692]

Úředníci by měli hodnotit škody způsobené zvěří v lese a určovat, kolik zvěře se odloví. Česká republika se má rozdělit na 48 oblastí, honitby v každé oblasti mají úředníci hodnotit stejně, kontrola na místě by stačila jednou za tři roky. "Stát vás bude nutit uklízet ve vašem bytě podle toho, jak bylo uklizeno v bytě vašeho souseda před dvěma lety," popsal zástupce vlastníků půdy a lesů Daniel Novotný.

Podle myslivců na to ale chybí úřední kapacity a zřejmě se to bude všechno řešit od stolu. Odhadují, že bude nutné zaměstnat dalších až 400 úředníků. Zbytečnou zátěž kritizuje také Svaz měst a obcí (SMO ČR).

Nový zákon se nelíbí ani ochráncům zvěře, kteří se s myslivci spojili v otázce vybíjení zvěře. "Výpočty výše škody způsobené na lesích vychází pouze z újmy na 'dřevoprodukční funkci lesa' a nezohledňují tzv. ostatní funkce lesa. Ty jsou však z hlediska ekosystémového významnější," shrnula iniciátorka Deklarace zastání se srnčí zvěře Pavla Benettová.

Na celou tiskovou konferenci ČMMJ se můžete podívat zde:

Vysoké škody způsobené zvěří

Ministerstvo zemědělství mělo tiskovou konferenci hned po ČMMJ. Následně na svých stránkách zveřejnilo osm důvodů, proč je novela mysliveckého zákona potřeba. K potřebě vzniku novely vznikla i speciální stránka Myslivost udržitelně.

Prvním důvodem jsou vysoké škody. Prevence a náprava škod na porostech způsobených zvěří vyjde podle Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů (ÚHUL) na asi 4,8 až 5,5 miliardy korun. Podle ministra Marka Výborného (KDU-ČSL) způsobí srážky zvěře s auty škody za dalších 800 milionů korun. ČMMJ ale uvádí, že počty nehod klesají, což má dokládat snižování počtu zvěře. K poklesu ale zatím po několika letech vysokých hodnot došlo teprve loni.

​"Rostoucí stavy zvěře v posledních desetiletích jsou mimo jiné důsledkem špatného systému lovu. Části myslivců navíc tento stav vyhovuje, honitby jsou zazvěřené, takže myslivci mají při lovu z čeho vybírat. Problém je, že se často zaměřují pouze na lov dospělých samců, z nichž si mohou následně vystavit trofejní paroží. Úmyslně při odlovu vynechávají mladší kusy a samice, čímž si chtějí zajistit dostatek zvěře v další sezóně," uvedlo ministerstvo.

Novela zákona tak má plánování lovu, tedy počty odlovené zvěře, stanovovat podle poškození porostů. Pokud to myslivci nedodrží, hrozí jim pokuta. Obě strany se ale shodnou na nutnosti zlepšit evidenci ulovené zvěře. Všech osm důvodů, které ministerstvo zemědělství uvádí, najdete zde:

[chooze:document;value:94f74ac9-4ab7-4183-b045-fd2bdd5285bb]

​Je to kompromis, hodnotí fakulta

Například Lesnická a dřevařská fakulta Mendelovy univerzity (LDF MENDELU) návrh zákona podporuje. "Velmi negativně vnímáme, že dosavadní myslivecké hospodaření na většině území České republiky vyústilo ve vysokou početnost spárkaté zvěře a způsobené škody jsou nad únosnost současné krajiny. Nefunkční legislativa je toho nepochybně jednou z nejvýznamnějších příčin," zhodnotil myslivecké hospodaření vedoucí Ústavu ochrany lesů a myslivosti a děkan LDF MENDELU Libor Jankovský.

Fakulta ale třeba také varuje před záměrem plánování a nařizování lovu ze strany státu. To může být závislé na subjektivním pohledu konkrétního úředníka, což pak nemusí vést k očekávaným výsledkům.

"Avizované pokuty pro uživatele honiteb mohou být jistou motivací pro obcházení systému a v konečném důsledku mohou složité a nákladné systémy monitoringu a kontroly selhat. Je tedy nutné, abychom se tomu snažili předejít, a to aktivní spoluprací při jejich přípravě. Naproti tomu přenesení více pravomocí a odpovědnosti na vlastníky pozemků by nevyžadovalo náklady ze státního rozpočtu. Na mnoha příkladech je vidět, že tam, kde hospodaří vlastníci sami, se populace zvěře dostávají do souladu s přírodou a hospodařením bez nutnosti složitého plánování," shrnul Jiří Kamler z Ústavu ochrany lesů a myslivosti.

[chooze:article;value:572102]

​To je třeba jeden z důvodů, proč by fakulta přistoupila i k ještě většímu snížení minimální výměry honitby. Podobně to vidí ministerstvo, které na tom zakládá i svou argumentaci, že se snížením minimální výměry honitby vyjde vstříc vlastníkům půdy. V okolních zemích jsou minimální rozlohy honiteb výrazně nižší než v Česku. V Německu je to dokonce jenom 75 hektarů. Celkově fakulta považuje návrh zákona za kompromisní.

Agrární komora varuje před rozvratem fungování mysliveckých spolků. Bojí se také toho, že ministerské návrhy paradoxně počet zvěře ještě zvýší právě kvůli narušení fungování spolků.

Všechny strany totiž vnímají úbytek počtu myslivců. Zatímco ČMMJ a SMO ČR se bojí, že po novele bude ještě větší úbytek, ministerstvo zase poznamenalo, že počet myslivců neroste i kvůli tomu, že nynější vedoucí struktury mezi sebe nepustí novou krev.

Na celou tiskovou konferenci ministerstva zemědělství se můžete podívat zde:

Celý text naleznete na serveru (http://cocoparis.blog.cz/) zde.