Kateřina Fričová se v médiích pohybovala desítky let. V polovině 80. let začínala v Československé televizi. Pak se na několik let stala pravou rukou zakladatele a ředitele TV Nova Vladimíra Železného. 

"Moje vzpomínka na Kateřinu Fričovou je spojená především s mým vstupem do profesionálního světa televize, bylo to setkání s člověkem, který toho věděl strašně moc a nikdy se nějak zvlášť neprožíval," řekl Michal Reitler. 

Když Fričová v 90. letech nastoupila do televize Nova, byla ředitelkou výroby. "Nastavovala výrobní režim, najímala lidi do výroby a zároveň, což bylo právě to mimořádné, předávala své zkušenosti lidem, kteří v té době s televizí zkušenost neměli, ale měli ale pro televizi vášeň. Musela prokázat obrovskou dávku trpělivosti a lidskosti," uvedl Reitler.

[chooze:article;value:566457]

​Fričová podle Reitlera přispěla k chodu Novy obrovským dílem, a to nejen po pracovní, ale zejména po lidské stránce. "V tak velkém společenství, jakým je televize, kdy se střetávají různá ega, různě citliví lidé, Kateřina vždycky dokázala mít odstup, dokázala být spravedlivá, neosobní, což bylo pro Novu velmi důležité. Byl tam totiž někdo, kdo vždy uměl věci uvést na pravou míru, kdo, jak sama říkala, věci posoudil zdravým rozumem. To, co jí dávalo smysl, bylo správně. Co jí smysl nedávalo, na to se ptala tak dlouho, až jí to buď smysl dávalo, nebo své okolí přesvědčila o tom, že tudy cesta nepovede, protože prostě by to nedopadlo dobře," zavzpomínal na ni dále Michal Reitler.

Kateřina Fričová působila v médiích celý život. V každém, koho během své profesní dráhy potkala, zanechala podle Reitlera hlubokou stopu. "Všichni, kteří jsme s ní pracovali, si poneseme jistou praktičnost, která se týká výroby a produkce. Já mám oblíbená různá její úsloví, jedním z nich je, že když přinesete rozpočet, tak ona řekla: 'Škrtni nulu a vyděl dvěma,'" poznamenal ředitel vývoje obsahu TV Nova.

Podle jeho slov pro Fričovou byla typická pracovitost a vášeň pro obor. "Byl to člověk spravedlivý, vtipný a vzdělaný," uzavřel Reitler.

Celý text naleznete na serveru (http://cocoparis.blog.cz/) zde.