Až dosud byl celý svět přesvědčený, že naše chromozomy mají tvar doutníku. Všechny učebnice znázorňovaly nosiče genetiky s hladkým povrchem. Naši vědci ho poprvé zobrazili ve skutečné podobě. "Řekněme, že jsme měli mylnou informaci o tom, jak vypadají chromozomy," řekl genetik z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR Jaroslav Doležel.

Desítky let jsme věřili zdeformovanému obrazu. Při zkoumání těch nejmenších struktur se totiž vzorky musejí napouštět chemikáliemi, mrazit a pokrývat kovem. Proto elektronové mikroskopy zobrazovaly chromozomy se zničeným, hladce vybroušeným povrchem.

"Vůbec žádné výběžky, žádná vlákna tam neviděli, bylo to zničené chemickou přípravou," vysvětlil vedoucí vývojového týmu z Ústavu přístrojové techniky Akademie věd ČR Vilém Neděla.

[chooze:article;value:561601]

​Akademie věd vyvinula nový mikroskop, který umí zobrazit strukturu desettisíckrát menší než lidský vlas. Vzorek přitom zůstane živý a nepoškozený.

Metoda pozorování živých vzorků je známá desítky let, ale dosud byla velmi nepřesná. Vědci na kalibraci složitého systému nasadili umělou inteligenci, která neustále hlídá proudění vzduchu, teplotu a tlak.

Chromozomy přenášejí dědičnou informaci z rodičů na potomky. Odhalení jejich složité struktury by mohlo přispět například ke snadnější identifikaci onemocnění rostlin a živočichů.

Poprvé někdo ukázal, že chromozomy mají různé hrboly a výčnělky. Vědecké týmy z celého světa se teď mohou zaměřit na jejich funkci. Vědci tak mohou hledat poruchy, které způsobují dědičné choroby.

Výsledky výzkumu už otiskl prestižní vědecký časopis a Česká republika tak slaví hned dvojnásobný světový úspěch. Odhalení struktury chromozomu a zároveň vývoj nejpřesnějšího elektronového mikroskopu.

Celý text naleznete na serveru (http://cocoparis.blog.cz/) zde.