Podle Lusiet je důležité, aby focení zachytilo důležité momenty. "Myslím, že cokoliv, co dokáže v lidech vyvolávat emoce a něco předat, znamená, že ta fotka je úspěšná, a vůbec nezáleží, jestli tam je nějaká správná kompozice," řekla.

Mezi fotky, na které je nejvíce hrdá, patří ty s různými osobnostmi. "Většinou to jsou takové z té starší generace, jako je třeba Jiří Suchý, nebo jsme třeba vyrůstali na Pražském výběru, takže když jsem mohla fotit Michala Kocába nebo Michala Pavlíčka, tak pro mě to byla taková srdcovka," uvedla příklady.

[chooze:article;value:562308]

Lusiet se snaží svými fotografiemi předávat převážně pozitivní energii. "Chci, aby byly veselé, protože mám pocit, že svět a celkově život dokáže být krutý. Takže se snažím, aby to v lidech vyvolávalo hezké emoce," popsala.

O krutosti života ví umělkyně své. Dlouhodobě se léčí s rakovinou, která se jí několikrát vrátila. "Musím říct, že jsem si zvykla o tom mluvit. Samozřejmě když jsem onemocněla poprvé, tak jsem měla pocit, že jsem dělala třeba v životě něco špatně a že je potřeba hlavně pracovat sám na sobě, na svém vnitřku," sdělila.

"Ale když se vám to vrátí, tak už v tom nevidíte žádný smysl pro vás samotné a jediné, v čem mi to dává smysl, je dělat osvětu o tom, jak se cítím, a zároveň lidi inspirovat a motivovat k tomu, aby chodili na preventivní vyšetření," doplnila.

[chooze:article;value:562082]

Lusiet však nechce, aby byla nemoc tématem jejích fotografií. "Mnohokrát mě to napadlo, ale zjistila jsem, že na tohle období nechci mít takovéto umělecké vzpomínky," vysvětlila. "Já bych to fotografování chtěla mít hlavně spojené s radostí, s tou prací, kterou dělám, a s tím, co jsem si díky tomu splnila. Takže mě by to spíš asi obtěžovalo," dodala.

Největší oporou v aktuální situaci je pro umělkyni rodina a partner. Nicméně dodává, že si veškeré utrpení musí prožívat sama. "Nechci nikomu nic vysvětlovat, nechci, aby mě někdo litoval," pronesla.

Přesto se však dokáže svěřit, a to u psychologa. "To je strašně důležité. My jsme využívali vždycky nějaké ambulantní služby. Můžu doporučit třeba Modré dveře. Tam docházím doteď a je to strašně důležité. Oni s tím mají zkušenosti, navedou vás. Oni vědí, že je důležité říct největší strachy," zmínila na závěr.

Celý text naleznete na serveru (http://cocoparis.blog.cz/) zde.