Zákulisní jednání členských států a předsedů nejsilnějších evropských stran dopadlo pro současnou předsedkyni Evropské komise Ursulu von der Leyenovou dobře a získala posvěcení vést Komisi dalších pět let. To ale ještě na konci tohoto týdne musí posvětit lídři členských států. "Ona má za sebou nejenom ty tři silné frakce, ale i podporu toho evropského establishmentu v jednotlivých zemích," vysvětlil politolog Jiří Pehe.

S von der Leyenovou má problém například maďarský premiér Viktor Orbán nebo předsedkyně italské vlády Giorgia Meloniová. A současnou šéfku Komise pak čeká mnohem větší výzva v podobě Evropského parlamentu.

Tam totiž většina jejích zastánců z řad lidovců, socialistů a liberálů oslabuje. "Bude muset do jisté míry upravit svůj politický kurz, jinak tu podporu nedostane," domnívá se bývalý ministr zahraničí Cyril Svoboda (KDU-ČSL).

[chooze:article;value:561789]

​Jenže podle některých se současná předsedkyně Komise a Evropská lidová strana chovají, jako by o žádné spojence nepřišli. A to by mohlo řadu lidí, jejichž podporu potřebuje, znechutit. Evropští lidovci totiž kromě předsedy Evropské komise požadují také funkci předsedy Evropského parlamentu. A na půlku pětiletého mandátu také předsedu Evropské rady.

Podle některých politiků jde o hamižnost, která může předcházet pád. "Slyšel jsem jen, že spousta lidí je velmi chamtivých. Ale pokud jste příliš chamtiví, riskujete, že upálíte svou vlastní nejvyšší kandidátku," varoval lucemburský ministr zahraničí Xavier Bettel.

Kromě zmíněných předsedů tří institucí se ještě vyjednává o postu vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku.

Celý text naleznete na serveru (http://cocoparis.blog.cz/) zde.