[chooze:gallery;value:35917]
Íránský prezident Raísí v neděli zahynul při havárii vrtulníku v hornatém terénu nedaleko ázerbájdžánských hranic. Dle záběrů z místa stroj ve špatném počasí narazil do hory. Spolu s prezidentem byl na palubě i ministr zahraničí Hosejn Amírabdolláhján a jejich doprovod.
63letý Raísí byl prezidentem od roku 2021 a nad Íránem držel tvrdou ruku. Jeho přezdívka byla "teheránský řezník" kvůli řadě jeho kontroverzních a krvavých kroků. V mládí se například podílel na vraždění tisíců nepřátel islámské revoluce. Od svého nástupu do funkce prezidenta nařídil zpřísnění mravnostních zákonů, dohlížel na krvavé potlačení protivládních protestů a tvrdě se prosazoval v jaderných rozhovorech se světovými mocnostmi.
Vztahy s Vladimirem Putinem a Kim Čong-unem
Íránský prezidentem si byl blízký například s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Nedávno spolu telefonicky mluvili o dalším postupu ve vyostřené atmosféře na Blízkém východě. Rusko a Írán jsou totiž strategickými spojenci, zejména od počátku invaze na Ukrajinu. Íránci Rusům poskytují množství balistických střel nebo dronů.
[chooze:article;value:556288]
Írán v poslední době posiloval také vztahy s KLDR. Důkazem toho byla i delegace vyslaná Severní Koreou, která na konci dubna zamířila do Teheránu. Mluvčí íránského ministerstva zahraničí Násir Kanaani podle agentury VOA řekl, že důvodem návštěvy bylo "projednání bilaterálního obchodu".
Dopad na svět
Pro Írán je prezidentova smrt velký problém zejména proto, že Raísí měl brzy ve funkci nahradit duchovního vůdce Sajjida Alí Chameneího (85). Zemi nyní čekají nové volby, ale není jasné, kdo zvítězí.
S napětím bude celou věc sledovat zejména Izrael, který má s Íránem řadu konfliktů. Situace mezi zeměmi se naposledy vyostřila v dubnu, kdy Írán na židovský stát provedl masivní vzdušný útok. Agentura AP také připomíná, že Írán finančně podporuje teroristické hnutí Hamás.
Íránem podporované milice v Sýrii a Iráku zase nedávno provedly opakované útoky na americké základny. Další spojenec Íránu, jemenští povstalci Húsíové, zase opakovaně útočí na mezinárodní lodní dopravu, což už několikrát zkomplikovalo dovoz zboží i do Evropy.
Nebezpečí pro svět
Nebezpečí Íránu ale podle expertů překonává oblast Blízkého východu. Rafael Grossi, šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE), o víkendu prohlásil, že Írán nikdy nebyl blíže k získání jaderné bomby. "Odhaduje se, že pokud se ajatolláh Chameneí rozhodne jít touto cestou, může to být otázka týdnů, nikoli měsíců," řekl Grossi po návštěvě Íránu, kam odcestoval na začátku května, aby posílil dohled OSN nad íránskými jadernými aktivitami.
Odborníci se nicméně shodují, že bez ohledu na to, kdo nahradí Raísího, tak strategie, kterou právě on sledoval, se pravděpodobně nezmění. "S Raísím či bez Raísího je režim docela spokojený s tím, jak to je po 7. říjnu," řekl vedoucí pracovník Nadace pro obranu demokracií (FDD) zaměřený na Írán Behnam Ben Taleblu webu Foreign Policy.
Souhlasí s ním i specialista na bezpečnostní politiku v oblasti Blízkého východu Milan Mikulecký, podle nějž se postoj Íránu ke světu nezmění. "Írán bude i nadále podporovat různé války a teroristy," řekl Mikulecký ve vysílání TN Live. "Patří do osy zla, což znamená do osy zemí, které napadají své sousedy, podporují celou řadu teroristických organizací a financují je," popsal s tím, že smrt Raísího není pro nás důvodem ke smutku. "Byl to gauner, který měl na svědomí tisíce či desítky tisíc životů," dodal.
Íránský nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí, který má v rukou konečnou moc s rozhodujícím vlivem na zahraniční politiku a íránský jaderný program, již prohlásil, že nedojde k žádnému narušení státních záležitostí. Podle íránské ústavy by se měly do 50 dní konat nové prezidentské volby. Do té doby má vládnout viceprezident, kterým je Mohammad Mochbar.
Celý text naleznete na serveru (http://cocoparis.blog.cz/) zde.