Navalnyj zemřel ve vězení letos v únoru a ihned poté, co na veřejnost tato informace pronikla, se na prezidenta Vladimira Putina a jeho režim snesla vlna bouřlivé kritiky. Západní představitelé nepochybovali o tom, že opozičník nezemřel přirozenou smrtí, a podle některých z nich se dokonce jednalo o vraždu.
Není tak divu, že sobotní článek deníku The Wall Street Journal (WSJ) překvapil nejednoho čtenáře. S odkazem na zdroje z amerických zpravodajských služeb uvedl, že Putin ve skutečnosti pokyn k zabití nedal. Co přesně k tomu závěru rozvědku přivedlo, to deník neuvedl, vyšetřovatelé se ale na základě rozsáhlé analýzy údajně domnívají, že ruský prezident smrt Navalného nenařídil.
[chooze:article;value:544024]
To ale podle nich neznamená, že by režim zbavili zodpovědnosti. Stále zůstává faktem, že Navalnyj byl roky pronásledován ruskými úřady a nakonec skončil v jedné z nejdrsnějších ruských věznic jako politický vězeň. Co vše se dělo za zdmi děsivého místa na Sibiři, si můžeme jen domýšlet.
Navalného spojenec Leonid Volkov je ale ohledně závěru několika zpravodajských agentur skeptický. "Tvrzení, že by Putin nebyl obeznámen a neschvaloval zabití Navalného, je směšné," vyjádřil se pro WSJ.
Agentura Reuters v reakci na článek uvedla, že není schopna nezávisle ověřit, nakolik je pravdivý. Rozvědka se ke zveřejněným informacím nevyjádřila. Kdo článek naopak nenechal bez reakce, je Kreml.
[chooze:article;value:548684]
Jeho mluvčí Dmitrij Peskov se k němu vyjádřil kriticky. "Viděl jsem ten materiál. Neřekl bych, že jde o materiál vysoké kvality, který by si zasloužil nějakou pozornost. Velmi plochá argumentace," poznamenal.
Alexej Navalnyj zemřel 16. února letošního roku. Několik dalších dní ruské úřady nebyly ochotné vydat rodině jeho tělo. K předání nakonec došlo téměř týden poté. Pohřeb se pak uskutečnil na začátku března a zúčastnily se ho tisíce Rusů, kteří skandovali jméno Navalného a provolávali protiválečná hesla. Desítky z nich zatkli policisté.
Více k Navalného pohřbu se dozvíte v reportáži ze začátku března:
Celý text naleznete na serveru (http://cocoparis.blog.cz/) zde.