Změna trvalého bydliště, založení firmy nebo převod nemovitosti. Navštívili jsme jeden z největších úřadů ve Vilniusu, který všechny tyto služby vyřizuje. Přesto je čekárna poloprázdná. Většinu žádostí totiž lidé řeší po internetu.

"Pokud si koupíte byt, můžete veškerou registraci udělat po internetu. Stejně tak pokud chcete založit firmu, zvládnete to udělat za den a vše on-line," popsal mluvčí Státního centra registrů Mindaugas Samkus.

Orientaci ulehčuje národní portál, který odkazuje na jednotlivé instituce podle životní situace, třeba narození dítěte nebo ztráty zaměstnání. "Služby jsou rozdělené podle životních událostí a popularity. Lidé je mohou najít také přes vyhledávač. Na portálu jsou popsané úplně všechny služby. Přes 600 z nich jde vyřizovat on-line," uvedl ředitel Výboru pro rozvoj informační společnosti Tomas Misevičius.

Litva je jedním z lídrů, co se týče digitalizace veřejné správy. Paradoxně jim k tomu dopomohla i celosvětová krize. "Během covidové pandemie začala systémy využívat většina lidí. Systémy jsou dnes dokonalejší, rychlejší a lidé to oceňují," uvedl poslanec Domas Griskevičius.

[chooze:article;value:546230]

"Na úřady nechodím, všechno dělám na dálku. Hodně služeb se zdigitalizovalo za covidu. Ušetří to hodně času," prohlásil jeden z tamních obyvatel. 

Přes internet mohou lidé přidat podpis i k vybranému kandidátovi na prezidenta. "Více než 90 % našich služeb je digitálních. Nejde jen o to, že ušetříme za papír, ale zároveň se dramaticky sníží množství byrokracie," poznamenala ministryně ekonomiky a inovací Aušriné Armonaitéová.

Litva je na sedmém místě v žebříčku zemí s technologicky nejvyspělejšími veřejnými elektronickými službami. Finsko je v digitalizaci ještě dál. 

On-line portály veřejné správy v Litvě využívají čtyři z pěti lidí. Ve Finsku je to téměř celá populace. Internetové služby zahrnují většinu úředních úkonů včetně změn u nemovitostí, on-line je daňové přiznání nebo udílení plné moci.

Zastupitelnost lze vyřídit v obou zemích on-line. Ve Finsku na to dokonce stačí pouhých pár kliknutí. "Můžu se přihlásit a dát vám pověření, že můžete jít a udělat za mě třeba daně nebo se podívat na mou zdravotní kartu nebo za mě vyzvednout léky," řekl ředitel Finské digitální agentury Mika King.

Finové přes internet stále častěji navštěvují také lékaře. Elektronické jsou téměř veškeré služby, vláda chce ale zajít ještě dál.

[chooze:article;value:540141]

"Teď máme další cíl. Chceme digitalizovat i proces některých životních událostí občanů, jako je například dědické řízení včetně propojení s bankami," oznámil Olli-Pekka Rissanen z finského ministerstva financí.

"Lidé nemají strach z toho, že vláda o nich sbírá informace. Lidé vládě věří, že data nezneužije, ale místo toho vytvoří kvalitní služby. Bez téhle důvěry bychom neudělali nic," vysvětlil ředitel finské daňové správy Saku Airosmaa.

Důvěra se ve Finsku projevuje také u vybraných daní. "Můžeme říct, že lidé rádi platí daně, i když jsou ve Finsku poměrně vysoké, ale ten proces je opravdu velmi jednoduchý," sdělil Rissanen.

To, jakým způsobem podávají daňové přiznání Finové a jak dlouho trvá daně vyřídit v Litvě, prozradíme v sobotní reportáži.

V Česku to jde pomalu

Česko se sice o rozvoj digitalizace snaží, ale podle odborníků to jde pomalu a výsledek je rozpačitý. Aplikace jsou nedotažené a vše komplikuje legislativa a pomalé fungování státních institucí. Rychlejšímu vývoji prý brání i nedostatek IT pracovníků ve státní správě. 

Česko si v oblasti digitalizace vytyčilo ambiciózní cíle. Na cestě k plně digitalizované státní správě ale stále leží spousta překážek.

"To, co u nás trošku vázne, je pro zákaznický přístup, kdy část uděláte elektronicky a pak se to někde zadrhne," podotkl poradce vlády pro digitalizaci Michal Bláha.

"Veškeré prvky digitalizace jsou takové neucelené. Vždycky nějaký ten prvek vznikne a tím to končí," vadí IT expertovi Martinu Hořickému. 

[chooze:article;value:538426]

"Lidé odpovědní za digitalizaci investují převážně do pěkných aplikací, které však nejsou systémové. A můžeme to vidět i na těch 'startech', kdy ty všechny aplikace, jako jsou e-doklady, jako jsou přijímací zkoušky, mají poměrně velké problémy, protože nejsou prostě dotaženy systémově," míní poslanec Robert Králíček (ANO).

Za příčinu pomalé digitalizace odborníci také často označují složitou legislativu. "Mně by se líbilo, aby se primárně ty věci dotáhly a zjednodušily. U nás obecně není problém v digitalizaci, ale problém je v legislativě. My máme strašně složité zákony. Ta digitalizace totiž 'kopíruje' to, co umožňuje legislativa. A když bude legislativa komplikovaná, tak bude komplikovaná i ta digitalizace," zdůraznil Bláha.

[chooze:article;value:537737]

Překážkou v rozvoji digitalizace je i nedostatečný počet IT pracovníků ve státní správě. Raději totiž volí komerční sektor, kde jsou platy výrazně vyšší. "Soukromý sektor nám ty profesionály v IT vlastně vybere, takže státní správa má velký problém dostat odborníky právě v IT," upozornila poslankyně Marie Pošarová (SPD).

Vláda v loňském roce schválila strategii digitalizace do roku 2030. Evropské lídry digitalizace, kterými jsou především pobaltské země, ale prý nedoženeme ani v následujících letech.

"Upřímně, pokud se něco zásadního nestane a to tempo nenabere ještě na vyšším rozmachu a rychlosti, tak to bude trvat ještě roky," uzavřel Hořický.

Celý text naleznete na serveru (http://cocoparis.blog.cz/) zde.