Jako každé jaro a podzim nás také v tomto roce čeká posun času o hodinu. Na konci března se mění středoevropský neboli standardní čas na letní, v říjnu pak znovu na ten, který platí v zimním období.
Letos začne letní čas platit v noci na 31. března, kdy si hodiny posuneme vpřed ze 2:00 na 3:00. Ti, kteří musí v neděli brzy ráno vstávat do práce, to tedy nebudou mít jednoduché. Na druhou stranu bude ale večer déle světlo a v letních měsících nás slunce nebude budit v brzkých ranních hodinách.
Pro standardní, tedy běžný čas, se vžilo označení zimní. Ten opravdu zimní, tedy sezónně posunutý právě v zimním období proti standardnímu času, v Česku ale krátce také platil. A to v roce 1946, tehdy byl totiž rozdíl mezi letním a zimním časem dvě hodiny.
[chooze:article;value:527983]
O střídání času se vedou debaty a spory už pořádně dlouho. Letní čas byl původně zavedený hlavně kvůli úspoře elektrické energie, odborníci v energetice ale zjistili, že tato změna velké úspory nepřináší.
Do boje proti zavádění letního času se s vervou pustily různé občanské iniciativy a petice, které už léta argumentují možnými negativními dopady střídání času na zdraví lidí. Podle psychologů se mnozí mohou potýkat s nespavostí, depresemi, jiní bojují s bolestí hlavy nebo malátností, další si stěžují na celkové narušení biorytmu. Abyste tělo co nejdříve přizpůsobili novému času, stačí dodržovat několik rad, o nichž si můžete přečíst v tomto článku.
V Česku statisticky převládá názor, že střídání času by se mělo zrušit. Pokud by se ale měli Češi přece jen rozhodnout, podle listopadového průzkumu agentury STEN/MARK by 40 % dotázaných bylo spíše pro ten letní, zimní by si vybralo 31 % respondentů.
[chooze:poll;value:3e8012e740e5c234dd216ddc5ee7ae27e4c07f9f]
V minulosti se první náznaky toho, že by střídání času mohlo skončit, objevily. Dokonce několikrát. Podle dřívějších plánů se měl čas ve státech Evropské unie přestat měnit už v roce 2021. Zhatila to ale koronavirová epidemie a v neposlední řadě také to, že se členské státy nebyly schopny dohodnout, který čas bude vlastně platit trvale. Otázka změny času tak byla odsunuta na neurčito. V září 2021 česká vláda schválila nařízení, podle kterého se bude v tuzemsku letní a zimní čas nadále střídat i v dalších pěti letech.
Letní čas byl poprvé zaveden za první světové války v roce 1916, a to rovnou v několika evropských zemích, mimo jiné v Německu, Rakousko-Uhersku a Velké Británii, vrátil se za druhé světové války v 1940 a trval do roku 1949. Po několika pokusech a verzích se pak střídání času ustálilo v různých zemích až v průběhu let. Každoroční letní čas byl v Československu zaveden v roce 1979.
Princip podobný letnímu času se patrně úplně poprvé objevil roku 1784 v dopise amerického státníka a diplomata Benjamina Franklina, který adresoval jednomu časopisu. Dopis byl ale míněn ironicky, Franklin totiž nenavrhoval zavedení letního času, ale chtěl, aby lidé vstávali i chodili spát dříve, čímž by lépe využili denní světlo. O stovky let později se stalo přání otcem myšlenky.
Po změně času přibývá nehod. Kvůli mikrospánku vjel řidič do protisměru (3/2023):
Celý text naleznete na serveru (http://cocoparis.blog.cz/) zde.