Potvrzeno! Všichni Evropané mají kořeny na Ukrajině, dokázali vědci

[chooze:gallery;value:35043]

​Přelomové výsledky přinesl mezinárodní tým pod vedením Romana Garby z Ústavu jaderné fyziky AV ČR a pražského Archeologického ústavu AV ČR. Jejich práce doslova překopala dosud známé historické informace. 

Dle nového výzkumu nejstarší známé lidské osídlení v Evropě leží nedaleko města Korolevo na západě Ukrajiny. Za první doložené lokality výskytu lidského osídlení v Evropě se přitom dosud označovaly jeskyně ve španělské Atapuerce a v jihofrancouzském Vallonnet (1,2–1,1 milionu let). Nejnovější datování jej ale posouvá o 200 až 300 tisíc let dříve a úplně jinam. Výsledky práce českých vědců tento týden zveřejnil časopis Nature.

Přesné datování vzorků z Koroleva umožnily nedávné pokroky v matematickém modelování v kombinaci s aplikovanou jadernou fyzikou. Právě zapojení různých oborů bylo klíčovým faktorem. "Abychom odpověděli na otázky, které si klade archeologie a antropologie, potřebujeme využívat metody jaderné fyziky i geofyziky,“ uvedl Roman Garba. 

Archeologické naleziště Korolevo se nachází na Zakarpatské Ukrajině nedaleko hranic s Rumunskem a Maďarskem a jen zhruba 150 kilometrů vzdušnou čarou od slovenských Košic. Ukrajinští archeologové naleziště zkoumají už několik desítek let a jedná se o velmi významnou archeologickou lokalitu v celoevropském měřítku.

[chooze:article;value:545078]

​"Vrstva naváté spraše a paleopůd zde dosahuje hloubky až čtrnácti metrů a obsahuje tisíce kamenných nástrojů. Korolevo bylo významným zdrojem suroviny pro jejich výrobu,“ popsal ukrajinský archeolog a spoluautor studie Vitalii Usyk. "Na konkrétním zkoumaném místě je zastoupeno sedm časových úseků osídlení a na lokalitě je zaznamenáno nejméně devět různých paleolitických kultur: lidé zde žili od nejstaršího věku až do doby před třiceti tisíci lety," dodal vědec, který vzhledem k válečné situaci ve své zemi nyní působí v Archeologickém ústavu AV v Brně.

Náročný postup

Vědci nejprve vzorky kamenných valounů z naleziště Korolevo chemicky zpracovali a posléze analyzovali metodou urychlovačové hmotnostní spektrometrie ve výzkumném ústavu Helmholtzova centra v Drážďanech. "Konkrétně jsme měřili koncentrace kosmogenních nuklidů beryllia-10 a hliníku-26 s různým poločasem přeměny. Před překrytím kamenů vrstvami spraše a paleopůd vznikly uvedené radionuklidy jadernými tříštivými reakcemi v horninách účinkem sekundárního kosmického záření, které se tvoří v atmosféře působením primárního kosmického záření z vesmíru. Jejich poměr se změnil podle toho, jak dlouho byly zkoumané kamenné valouny z Koroleva uloženy pod povrchem," vysvětlil Garba.

K určení stáří sedimentů pak vědci využili metodu založenou na matematickém modelování, kterou označují názvem P-PINI. "Tento projekt byl jejím prvním využitím v archeologickém kontextu," uvedl John Jansen z Geofyzikálního ústavu AV.

Nový pohled

Aktuální studie podle vědců mění pohled na migrační trasy prvních populací rodu Homo. "Náš nejstarší předchůdce, člověk vzpřímený (Homo erectus), opustil Afriku před přibližně dvěma miliony let a vydal se na Blízký východ, do Asie a Evropy. Radiometrické datování prvního osídlení v lokalitě Korolevo zaplňuje nejenom velkou prostorovou mezeru mezi Gruzií a Španělskem s doposud nejstaršími nálezy, ale také potvrzuje hypotézu, že první vlna osídlení Evropy pronikla z východu nebo jihovýchodu na západ," vysvětlil Roman Garba.

Mapa příchodu lidí do Evropy:

Na Ukrajině již dva roky zuří válka. Na místo nedávno vyrazil i štáb TV Nova. Poslechněte si, co zažili: 

Celý text naleznete na serveru (http://cocoparis.blog.cz/) zde.