Válku na Ukrajině bedlivě sleduje, přesto jej pondělní výroky francouzského prezidenta Emmanuela Macrona o zvažovaném vyslání vojsk NATO na frontu s Ruskem překvapily. Podle něj by Evropa měla Kyjevu pomoci s mobilizací mužů, kteří svou napadenou zemi opustili.

"Jeden polský generál spočítal, že by se mohlo jednat asi o 650 tisíc bojeschopných mužů žijících v evropských zemích. Pro Ukrajinu je teď důležité, aby vytvořila podmínky, díky kterým by si mohla sama svou armádu doplnit," říká pro TN.cz bývalý náčelník generálního štábu Jiří Šedivý.

[chooze:article;value:543740]

​Pokud by Severoatlantická aliance vyslala svá vojska na Ukrajinu, asi by se to neobešlo bez ruské odezvy…

Kdyby k něčemu takovému došlo, tak by to byl opravdu velmi nebezpečný trend. Ten konflikt by pak určitě eskaloval i na další území.

Raketové útoky, které známe z Ukrajiny a které cílí třeba na nemocnice či energetickou infrastrukturu, by tak mohly cílit i na některé alianční státy v Evropě?

To nevím, takovéto závěry bych učinit nechtěl. K nějakým třeba diverzním aktivitám by však dojít mohlo.

Na druhou stranu, ten ozbrojený konflikt už trvá dva roky a na nějaký brzký konec to nevypadá. Rusko také přešlo na válečnou ekonomiku, silně zbrojí. Nemůže být za tím nápadem, o němž Macron mluví, snaha bojovat s Ruskem, dokud nebude silnější?

To je sice pravda. Otázka ale zní, jak by se do toho některý ze států Severoatlantické aliance nebo Evropské unie zapojil. A do jaké míry si jeho představitelé uvědomí, že by se vlastně mohli stát další stranou toho konfliktu. I pro Rusko by se tím mohly otevřít dveře k tomu, aby posílilo spolupráci s dalšími státy, mezi něž nyní patří Írán nebo Severní Korea. Konflikt by eskaloval.

[chooze:article;value:543610]

​Jenže to, co se nyní z té vojenské stránky mezi Ruskem a Ukrajinou odehrává, může trochu zavánět nějakou bezvýchodnou, patovou situací.

Ano. Za to ale neseme částečnou odpovědnost i my s dalšími aliančními státy. Různými politickými deklaracemi jsme dávali najevo, co všechno pro Ukrajinu obstaráme. A není to jen otázka třeba protiletadlových raket nebo letectva s bitevními vrtulníky, které by také měli dostat. Takovým učebnicovým příkladem je dělostřelecká munice. Jestli jsou Severokorejci schopni poslat milion nábojů Rusku, tak jak je možné, že je nesežene Evropská unie pro Ukrajinu?

Proč to tak je?

Jednoduše si z toho někdo udělal byznys. A vydělaly na něm evropské zbrojovky. Až teprve nyní přichází Česká republika s ideou, aby se ta munice sehnala kdekoli jinde. Takto ale měla Evropská unie postupovat od začátku. Ukrajincům se nejprve dařilo Rusy vytlačovat. My jsme pravděpodobně dospěli k závěru, že si Kyjev nějak poradí a vojenská pomoc není urgentní.

Chybovali ale i samotní Ukrajinci, svou protiofenzivu například zbytečně rozmělnili do více míst…

Ano. Ale z podstatné části je za tím neúspěchem i to, že jsme Kyjevu nedodali to, co jsme jim slíbili. Došlo to tak daleko, že si ukrajinští dělostřelci musejí vybírat mezi cíli, protože všechny zasáhnout nemohou. To ale není nic, co bychom nebyli schopni vyřešit. Máslo na hlavě máme i my.

[chooze:article;value:543654]

​Lze za této situace pochopit odhodlání některých západních zemí, které by možná chtěly vývoj na frontě zvrátit ve prospěch Ukrajiny vlastní vojenskou iniciativou?  

Není to nepochopitelné, ale všichni si musejí uvědomit ty možné následky.

Zatím se však zdá, že je to předmětem nějakých diskuzí a úvah. Dovedete si ale představit nějaké menší nasazení západních vojsk třeba v podobě letecké podpory?

Tak si představme, že tam některý stát použije vlastní bojová letadla a budou bombardovat Rusko nebo ruské cíle na Ukrajině. Do toho konfliktu se přímo zapojí. A je jedno, jestli to bude deset letadel ve vzduchu nebo tisíc vojáků na zemi.

Pokud by to ale tak daleko došlo, jak by se dalo zabránit nějakým odvetným akcím Ruska na aliančním území? Jsou třeba různé protiraketové systémy dost účinné?

Jen do určité části. Ty různé štíty jako třeba Patriot jsou účinné dost. Jenže nemáme pokryté plošně celé území. Nemáme to my, ale třeba ani Poláci a západní Evropa už vůbec ne. Dříve u nás mělo každé město několik okruhů protiletadlové a protiraketové obrany. Například kolem Prahy kvůli tomu bylo několik vojenských základen. A to už dnes neexistuje. Případný úder také nemusí být veden zrovna na hlavní město, ale třeba na nějaké menší, třicetitisícové sídlo.

[chooze:article;value:533830]

​Jakou máte teď prognózu pro vývoj té situace na Ukrajině?

Ukrajinci udělali velkou chybu, že zatím nevyhlásili další vlnu mobilizace.

Hodně Ukrajinců se také odstěhovalo do zahraničí…

To ano, ale když se prezident Zelenskyj obrátil na evropské státy, aby pomohly podrobit mobilizaci i Ukrajince, kteří jsou na jejich území, tak se všechny ty země včetně České republiky vyslovily proti. Jediné Irsko chtělo být vstřícné. Proti tomu však argumentovaly různé lidskoprávní organizace, takže nakonec od tohoto záměru ustoupil i Dublin.

Máte přehled, kolik jen na území Evropské unie žije Ukrajinců, kteří by teoreticky mobilizovaní být mohli?

Jeden polský generál spočítal, že by se mohlo jednat asi o 650 tisíc bojeschopných mužů. Pro Ukrajinu je teď důležité, aby vytvořila podmínky, díky kterým by si Kyjev mohl sám svou armádu doplnit.

Od Avdijivky prchají civilisté. Šojgu se chlubí "obrovským úspěchem" (21/2/2024):

Celý text naleznete na serveru (http://cocoparis.blog.cz/) zde.