Cílem windfall tax bylo zdanit banky a energetické firmy, kterým energetická krize a vysoká inflace přinesly mimořádné zisky. Vláda daň zavedla od začátku roku 2023, a to na tři roky. Jenže zatímco řada koaličních stran mluví o jejím zkrácení, lidovci jsou jednoznačně proti. "Jednou jsme nastavili to časové ohraničení, tak bychom ho takto mohli ponechat," tvrdil předseda strany Marian Jurečka (KDU-ČSL).

"V tuto chvílí ten výběr nedává smysl. Cena energií dramaticky klesla, vrátila se na původní hodnoty. Máme nízkou inflaci a mimořádné zisky v tuto chvíli nejsou," namítl poslanec Michal Kučera (TOP 09).

"Bylo jasně řečeno, že ta windfall tax je na mimořádné zisky. Ve chvíli, kdy se ukáže, že ten sektor mimořádné zisky nerealizuje, tak podle mého názoru by windfall tax skončit měla," přitakal poslanec Jan Skopeček (ODS).

[chooze:article;value:538612]

Dřívější zrušení daně nevylučuje ani ministr financí, chce ale s rozhodnutím počkat. "V březnu 2024 vyhodnotíme mimořádné příjmy a mimořádné výdaje a podíváme se, zda by se to období nedalo zkrátit," přislíbil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).

Na debatu o zkrácení daně je připravené i hnutí STAN, chtělo by s ní ale počkat ještě déle, a to minimálně do poloviny roku, až bude jasnější, jak se daří plnit letošní státní rozpočet. Vláda na dani za rok 2023 vybrala v porovnání s částkou, na kterou cílila, jen drobné.

Například banky za loňský rok na dani z mimořádných zisků zaplatily zhruba 700 milionů korun. Původně přitom kabinet počítal, že od nich vybere až 33 miliard. "Rozhodli se ten zisk optimalizovat a vyvést směrem ke svým matkám v zahraničí, než aby ho danily v České republice," vysvětlil Kučera.

Banky si podle expertů snižovaly zisk například i tím, že svým klientům navyšovaly úroky na spořicích účtech nebo termínovaných vkladech.

Celý text naleznete na serveru (http://cocoparis.blog.cz/) zde.