Převinout na cívku a založit do stroje. Úkony, které už dnešní promítači nedělají. Pan Friedl se všechno musel naučit sám. "Hrozí poškození toho filmu a nějakým způsobem se to musí celé seřídit a nastavit. Tak jsem do toho vniknul nějakým způsobem za pomoci internetu a řady telefonátů. A systémem pokus a omyl," popsal Jan Friedl.

Kino přestalo promítat s příchodem digitalizace. Stroje zůstaly v téměř perfektním stavu. Když se pak naskytla možnost půjčovat si filmové pásy ze soukromého archivu, tamní obyvatelé v čele se zvukařem Janem Friedlem se rozhodli kino oživit.

[chooze:article;value:460442]

"Ta návštěvnost nás mile překvapila. Lidé chodí v poměrně velkém počtu. A vzali si to za své. Je to vlastně součástí setkávání obyvatel. Takže je to velmi příjemná záležitost," nastínil vedoucí Odboru kultury a cestovního ruchu města Vyšší Brod Michal Rolčík.

Trefně pojmenované "Retro kino" má na programu každý pátek jeden film. Už tam měli snímky jako Hoří, má panenko, Účastníci zájezdu, Obecná škola nebo animáky Tom a Jerry. "No, určitě je to super, že to zprovoznili zpátky," myslí si jeden z oslovených. "Podle toho, co říkají lidi, že tam bývá 50% účast diváků, že to je dobré," přidal se další.

Na jednu cívku se vejde maximálně 600 metrů filmového pásu, což je v přepočtu asi 20 minut. Pro jeden celovečerní film jich tak potřebujete hned šest. "Během těch 20 minut musíte založit film do té druhé mašiny, u té první to musíte zase vytočit. Musíte nastavit ty začátky. A máte tak deset minut na to, abyste se šel podívat dolů, jestli je všechno v pořádku," vylíčil Friedl. Ačkoli je provoz takového kina náročnější, o digitalizaci zatím ani vedení města neuvažuje.

Celý text naleznete na serveru (http://cocoparis.blog.cz/) zde.