Zvýšení celkového zadlužení obyvatel České republiky není podle ekonoma Křečka překvapivé. "V minulém roce jsme zažívali inflační epizody a v zásadě, kdybychom od té nominální výše dluhu odečetli inflaci, tak reálně k žádnému navýšení dluhu nedošlo," vysvětlil.

Křeček také popsal strukturu dluhu: "Nadále platí, že absolutní většina toho dluhu je spojená s úvěry na bydlení. Tam se jedná zhruba o 2,7 bilionu korun. Ten zbytek, necelých 600 miliard korun, je spojen s krátkodobými úvěry."

U úvěrů by se díky nižšímu růstu inflace mohly začít snižovat úroky. Podle Křečka je to třeba už nyní vidět na hypotékách, které jsou o něco výhodnější. Očekává, že o ně v letošním roce poroste zájem.

[chooze:article;value:532703]

​Objem krátkodobých dluhů by naopak mohl klesat s tím, jak by se měly zvyšovat reálné mzdy. Češi by si mohli méně půjčovat i více směřovat ke splácení již půjčených obnosů. Aktuálně má krátkodobou půjčku asi 2,3 milionu lidí, její průměrná výška se pohybuje kolem čtvrtmilionu.

Ve srovnání s ostatními zeměmi Západu patří Česká republika stále mezi ty méně zadlužené, ať už se jedná o veřejné dluhy, či dluhy domácností.

"Obecně si pak můžeme říct, že v západních zemích, především ve Spojených státech, domácnosti s úvěry pracují velice výrazně. Často jednu kreditku splácí novou kreditkou, což je určitě nebezpečné, zvláště pak ve chvíli, kdy narůstají úrokové sazby a kdy se nám obtížněji splácí ty nasekané dluhy," srovnal Křeček.​

Celý text naleznete na serveru (http://cocoparis.blog.cz/) zde.