S alarmujícím zjištěním přišla ve čtvrtek meteorologická služba Evropské unie Copernicus. V období od února 2023 do ledna letošního roku byla světová teplota na povrchu Země o 1,52 stupně Celsia vyšší, než byl průměr z období před průmyslovou revolucí, tedy v letech 1850 až 1900. Jedná se o dobu, než lidstvo začalo spalovat velké množství fosilních paliv.

Oteplování tak překonalo zlomovou hranici 1,5 stupně. Právě tato hodnota je podle vědců klíčová, aby se zabránilo nejhorším důsledkům změn klimatu. V pařížské dohodě o klimatu z roku 2015 se proto světoví lídři zavázali, že omezí nárůst globální teploty na "výrazně méně" než dva stupně Celsia oproti předindustriální úrovni. Cílem byla právě hodnota 1,5.

Oteplování zrychluje

Ještě v roce 2015 si přitom vědci mysleli, že bude trvat desetiletí, než se globální průměrná teplota zvedne o 1,5 °C. V roce 2018 se domnívali, že hranici překročíme v roce 2030. To, že k tomu došlo již nyní, vědce znepokojuje.

[chooze:article;value:540677]

​Průměrná lednová teplota byla letos 13,14 stupně Celsia, což je o 0,7 více, než činí průměr z let 1991 až 2020. Oproti předindustriálnímu období jde o nárůst o 1,66 stupně Celsia, stojí ve zprávě úřadu. V té se zároveň píše, že leden byl osmý měsíc v řadě s rekordně vysokými měsíčními teplotami. 

Dle vědců je nutná rychlá reakce. "Rychlé snížení emisí skleníkových plynů je jediným způsobem, jak zastavit zvyšování globální teploty," uvedla po zveřejnění nejnovějších údajů zástupkyně ředitele služby Copernicus Samantha Burgessová. Rok 2024 totiž dle současných predikcí bude zřejmě ještě teplejší. 

Neobvyklé počasí je i v České republice. Momentálně je země rozdělená na dvě území:

Celý text naleznete na serveru (http://cocoparis.blog.cz/) zde.