​Minulý týden varoval britský ministr obrany Grant Schnapps před tím, že svět se stává čím dál víc nepředvídatelným a Velká Británie by si v příštích pěti letech měla zvyknout na to, že už není v "poválečném světě", ale ocitla se "ve světě před válkou."

Vojenští experti, které oslovil web Sky News, s jeho výrokem i přes výtky vesměs souhlasí a myslí si, že tomu nahrávají hlavně stále se rozrůstající ohniska světového napětí. Zvlášť v Británii se v reakci na to zvedla i vášnivá diskuze o zavedení branné povinnosti. 

[chooze:article;value:538885]

Debaty o znovuzavedení povinné vojny alespoň v Británii nejsou podle šéfa britské armády Patricka Sanderse v současnosti vůbec mimo. Podle BBC sice přímo nevolal po zavedení branné povinnosti, zmínil ale, že v případě velkého konfliktu je nynější britská profesionální armáda příliš malá. "Ukrajina nám hodně brutálně ilustruje, že běžné armády začínají války, armády občanů je ale můžou vyhrát," řekl. 

Podle generála Sanderse je zásadním bodem pro budoucnost současné civilizace válka na Ukrajině. Zmínil, že evropské státy si nesmí "dovolit udělat tu samou chybu, jakou v minulosti udělali naši předchůdci" před začátkem první světové války v roce 1914.

Přestože se britský vojenský analytik Simon Diggins domnívá, že nejpozději příští rok může dojít za určitých podmínek k ukončení bojů na Ukrajině, členské státy Severoatlantické aliance jsou obzvlášť ostražité kvůli tomu, že sledují, jak rychle zbrojí ruská armáda. 

Vyplývá to i z výroků vysoce představených politiků a představitelů armády o tom, že kvůli tomu musí členské státy NATO začít investovat mnohonásobně víc na svou obranu. "Zcela rozhodně jsme v éře, která předchází válkám," řekl analytik v rozhovoru. 

[chooze:article;value:538713]

V souvislosti s tím minulý týden ministr obrany Schnapps podotkl i to, že podle něj o naléhavosti situace vypovídá riziko konfliktů, které může vyvolat Čína, Írán, Rusko, Severní Korea a další země. 

​"V určitém slova smyslu je to teď mnohem nebezpečnější než dřív, protože v roce 1914, ani v roce 1939, neměly světové mocnosti k dispozici atomové zbraně," podotýká profesor mezinárodních vztahů na univerzitě v Sussexu David Wearing. 

[chooze:article;value:539183]

Nebojí se sice, že by někdo z osmi jaderných velmocí myslel použití ničivých zbraní vážně, k vypálení jedné rakety ale podle něj v nepřehledné situaci může dojít kvůli špatnému úsudku a hloupé náhodě. "Takové riziko musíme brát vážně zvlášť kvůli tomu, co se děje na Ukrajině, a co se může stát na Tchaj-wanu," říká.

O zvyšování napětí se tento týden začalo mluvit i v souvislosti s rozhodnutím Spojených států o rozmístění jaderných zbraní v Británii. To vyplývá z článku deníku The Telegraph, který přinesl informaci na anonymní zdroje z Pentagonu.

Na britskou půdu se americké atomové zbraně vrátí po jejich stáhnutí v roce 2008. Podle odborníků se k tomuto kroku Spojené státy odhodlaly kvůli odstrašení Ruska jako v době studené války.

[chooze:article;value:538988]

​Obavy u lidí vyvolává i pokračující válka na Blízkém východě. Odborník na mezinárodní vztahy Wearing ale míní, že navzdory obavám nebude tento konflikt růst do celosvětových ničivých rozměrů. I tak je ale nevyzpytatelný.

"Nebezpečí však zůstává kvůli možné genocidě v Pásmu Gazy a další eskalaci. Kdyby se do konfliktu přidal Írán a ohrozil oblasti s ropou v Perském zálivu, obrátilo by to světovou ekonomiku vzhůru nohama," doplňuje. 

V lednu také americká a britská armáda zahájila bombardování cílů jemenských povstalců, kteří od listopadu útočí na komerční lodě v Rudém moři. Rebelové z Jemenu svoje útoky označovali za pomstu Izraeli, který od října útočí proti hnutí Hamás v Pásmu Gazy. Jak poznamenává web Mirror, další útoky na komerční lodě mohou rapidně zvýšit inflaci v Evropě a zvýšit ceny zboží. 

[chooze:article;value:537385]

​Jedna z největších rozbušek celosvětového napětí podle expertů leží na Tchaj-wanu. Ostrov, který Čína dlouhodobě označuje za součást svého území, v posledních letech čelí stále větším výhrůžkám ze strany Pekingu. Tchaj-wan má smlouvu o obraně se Spojenými státy a v případě vojenského konfliktu by se do války zapojili i Američané.

Podle experta na Čínu Gordona Čanga se na podvolení Tchaj-wanu dlouhodobě připravuje čínský prezident Si ťin-Pching, který v zemi v posledním desetiletí upevňuje svou moc.

"Je ale vidět, jak cítí, že hodně čínských generálů teď nechce válku," uvedl odborník pro web Bussiness Insider s tím, že jednoho z nejmocnějších mužů světa zřejmě čeká v dalších měsících i mocenský boj v rámci armády. 

Pobaltské země staví na hranicích s Ruskem obrannou linii, bojí se války (1/2024): 

Celý text naleznete na serveru (http://cocoparis.blog.cz/) zde.