Pouhých patnáct let byla Velká Británie bez amerických atomových zbraní. V roce 2008 je stáhl prezident George Bush mladší v domnění, že hrozba ze strany Ruska opadla. Podle deníku The Telegraph by ale taktické jaderné pumy měly bezodkladně zamířit zpět na své místo na východě Anglie.

Je zde nějaká politická logika, kdy Spojené státy dávají ujištění svým evropským spojencům, že jsou s nimi. Což se zdá být důležité zejména v dnešní době, kdy se řeší případný nástup budoucího potenciálního prezidenta Donalda Trumpa, do funkce prezidenta Spojených států, což by mohlo znamenat velké obavy o to, jestli Spojené státy zůstanou nadále spojenci Evropy," míní odborník na mezinárodní bezpečnost z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Michal Smetana. 

[chooze:article;value:537676]

​V Evropě zatím sílí obavy z rozpínavosti Ruska. Rozmístění zbraní se podle médií uskuteční v rámci programu NATO, který má zmodernizovat evropské jaderné základy. Britské ministerstvo obrany ale o přesunu mluvit nechce. "Dlouhodobou politikou Spojeného království a NATO je nepotvrzovat ani nepopírat přítomnost jaderných zbraní na daném místě," uvádí se v oficiálním prohlášení ministerstvo. 

​Británie se s největší pravděpodobností připojí k Německu, Belgii, Itálii, Nizozemsku a Turecku, kde Američané své jaderné zbraně mají. Taktické jaderné bomby s označením B61, které mohou nést spojenecká letadla, mohou být až třikrát silnější než bomby shozené za druhé světové války v Japonsku. "U jaderných zbraní není výbušná síla tou určující. Velmi často je naopak praktičtější mít tu zbraň o něco slabší, aby byla vojensky použitelnější proti nějakému konkrétnímu cíli," říká bezpečnostní expert Michal Smetana. 

Moskva loni uvedla, že v případě návratu amerických nukleárních zbraní do Británie odpoví protiopatřeními. Odborníci se obávají, že by se Rusko mohlo vrátit k jadernému testování. 

Celý text naleznete na serveru (http://cocoparis.blog.cz/) zde.