Ruský prezident Vladimir Putin se v nedávném rozhovoru ostře pustil do Finska. Kvůli vstupu do Severoatlantické aliance čekají prý Helsinky problémy. "Vzali Finsko a zatáhli ho do NATO," vyčetl Západu Putin. "Nebyly žádné problémy. Teď ale budou, protože nyní vytvoříme Leningradský vojenský okruh a rozmístíme tam vybrané vojenské jednotky," dodal.

Podobné výroky Západ nenechávají chladným, a přesun vojáků proto plánuje i Německo, a to až do Litvy. Německý ministr obrany Boris Pistorius byl v pondělí ve Vilniusu podepsat se svým litevským protějškem Arvydasem Anušauskasem dohodu o upřesnění podmínek, na základě kterých bude v pobaltské zemi sídlit 4 800 německých vojáků plus 200 civilistů.

Podle webu Politico je trvalé umístění tisíců vojáků jen asi 100 kilometrů od hranic s Ruskem, a to přímo v palebné linii, bezprecedentním krokem. Jde totiž o první trvalé rozmístění německých jednotek v zahraničí od druhé světové války připomíná Reuters.

[chooze:article;value:533584]

​"S touto brigádou připravenou k válce přebíráme vedoucí zodpovědnost zde v alianci a na východním křídle NATO," řekl Pistorius. "Rychlost celého projektu jasně ukazuje, že Německo pochopilo novou bezpečnostní realitu," dodal ministr. Německý politik také připomněl, že jeho země nikdy v minulosti své vojáky v takovém počtu natrvalo v zahraničí nerozmístila.

První vojáci mají do Litvy dorazit příští rok a hlavní část má následovat v roce 2025, kdy má brigáda zahájit službu. Plné bojové připravenosti má dosáhnout v roce 2027.

Litva Němcům zase slíbila, že vybuduje infrastrukturu pro základny a v příštích letech utratí asi 0,3 procenta svého HDP. Novinářům to řekl šéf výboru pro národní bezpečnost a obranu litevského parlamentu Laurynas Kasčiūnas. Litva je v současnosti v těžké pozici, protože sousedí s Ruskem i s jeho spojencem Běloruskem. 

"Maják"

Německá vláda nazývá tuto akci "projekt majáku", čímž signalizuje svou ochotu chránit spojence NATO a přeměnit bundeswehr na síly "připravené k válce". Nová jednotka bude sídlit velmi blízko Suvalskému průsmyku.

Právě zde by totiž podle západních vojenských plánovačů mohlo případně dojít k prvnímu útoku Ruska na NATO. "Měli bychom očekávat nejen dobré scénáře, ale i ty úplně nejhorší. Takže musíme být připraveni... Rusko zůstává hlavní hrozbou pro nás a NATO," řekl litevský ministr Anušauskas.

Na chování Ruska reaguje i Finsko. Podívejte se, co dělá:

Celý text naleznete na serveru (http://cocoparis.blog.cz/) zde.