Česko mělo být v listopadu nejrychleji zdražující zemí v Evropské unii. Vychází to z dat statistického úřadu Evropské unie Eurostat. Meziroční inflace se v České republice podle nich drží na 8 %. Druhé je dříve nejhorší Maďarsko se 7,7 % a třetí Slovensko s 6,9 %.

Země střední Evropy tak vysoce překonávají průměrnou inflaci v EU, která je 3,1 %, i průměr eurozóny, který je 2,4 %. Průměrná inflace v EU ale podle evropských statistiků klesá. V říjnu byla její hodnota 3,6 %, před rokem pak dokonce 11 %. 

​Data Eurostatu se ale neshodují s těmi, která zveřejnily národní statistické úřady. Podle Českého statistického úřadu byla v listopadu meziroční inflace na úrovní jen 7,3 %. Maďarský statistický úřad pak uvádí naopak inflaci za listopad na úrovni 7,9 %, tedy znatelně vyšší než jejich evropští kolegové.

"Rozdíl je dán lehce odlišnou metodikou. Zatímco u nás je nákladům na vlastnické bydlení, tzv. imputovanému nájemnému, přikládána poměrně vysoká váha, v rámci evropského výpočtu tato položka zatím není. V aktuálním rozdílu se tak projevil pokles právě v oblasti těchto nákladů, což metodika Eurostatu v takové míře nezohledňuje," vysvětluje rozdíly mluvčí ČSU Jan Cieslar.

Česká statistika tak podle něj více odpovídá skutečnému stavu ekonomiky. "Mezinárodní srovnání ovlivňuje také takzvaný úsporný tarif, přičemž odhadujeme výši jeho vlivu na 2,8 až 2,9 procentního bodu. Pak by tedy inflace za ČR v mezinárodním srovnání dosáhla hodnoty cca 5,1 – 5,2 %. Samozřejmě i řada dalších zemí měla nějakou formu kompenzací, a tak je těžké přesné pořadí odhadnout," dodal.

[chooze:article;value:532477]

Jinak řečeno, zastropování cen energií, kterým stát pomohl loni inflaci srazit, teď zhoršuje letošní statistiky. Porovnání totiž probíhá mezi dvěma stejnými měsíci dvou následujících let. Uměle zlepšená statistika loňského roku tak znamená horší meziroční srovnání pro rok letošní.

Na vliv úsporného tarifu na inflaci upozornil na sociální síť X například také hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler. "Bez vlivu energií činil meziroční růst cen v ČR 4,9 % a byl velmi blízko průměru EU. Meziměsíční inflace očištěná o sezónní vlivy pak indikuje již řadu měsíců citelné odeznění inflačních tlaků," napsal dále.

A prakticky stejně to vidí i ministerstvo financí. "Meziroční míra inflace v ČR od října do prosince 2023 zahrnuje statistický vliv úsporného tarifu. Meziměsíční cenová dynamika v uplynulých měsících značí silné odeznívání inflačních tlaků. Jádrová inflace, tedy inflace očištěná o vliv administrativních opatření, bude v příštím roce dále snižována díky vládnímu ozdravnému balíčku. Z toho důvodu ministerstvo ve své listopadové predikci odhaduje v roce 2024 pokles inflace na 3,3 %," sdělil redakci jeho mluvčí Stefan Fous.

Česká národní banka, která má regulaci inflace ve své kompetenci, se pak k údajům statistiků odmítla vyjádřit. "Minulý týden ve čtvrtek začala takzvaná mediální karanténa, kdy se jeden týden před měnovým jednáním bankovní rady nevyjadřujeme k měnovým otázkám, jako je výhled ekonomiky, inflace a měnová politika," vysvětlila zdrženlivost mluvčí ČNB Denisa Všetíčková.

Voda má v několika obcích prudce zdražit. Starostové s krokem vodárny nesouhlasí:

Celý text naleznete na serveru (http://cocoparis.blog.cz/) zde.