Dalším bodem sváru mezi vládou a odbory se stala minimální mzda. O ní spolu se zaměstnavateli jednali na pondělní tripartitě. A opět se nedohodli. Zaměstnavatelé navrhli její zvýšení ze současných 17 300 korun na 18 300 Kč, odbory pak na nejméně 19 500, ideálně pak na 21 165 Kč. Návrh ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) na úrovni 18 900 Kč pak stojí někde uprostřed.

Ve středu ministr Marian Jurečka (KDU-ČSL) potvrdil svůj záměr navýšit minimální mzdu právě o už avizovaných 1 600 Kč. "Je to nominálně nejvyšší navýšení v historii," zdůraznil. Příští týden chce tento návrh předložit vládě k odsouhlasení.

Mělo by to být vůbec naposledy, kdy vláda takto určuje výši minimální mzdy. Od příštího roku by ji měl automaticky stanovit novelizovaný zákoník práce. Tento nový zákon by ji měl během pěti let dostat na 45 % průměrné mzdy (dnes je to asi 40 %) a tam ji držet. 

Výše minimální mzdy ale ovlivňuje mnohem více než jen nejnižší možnou výplatu. Ostatně takto nízkou mzdu pobírají pouze malé jednotky procent zaměstnanců. Podle MPSV je to asi 120 000 lidí.

[chooze:article;value:531653]

Zaručená mzda

Od minimální mzdy se odvíjí takzvaná zaručená mzda. Ta určuje, kolik nejméně může dostat pracovník v daném oboru, pokud to jinak neurčí kolektivní smlouva. Rozdělená je na osm skupin, přičemž ta první nejnižší má výši minimální mzdy, osmá nejvyšší je pak jejím dvojnásobkem. U nižších skupin prací jde často o nástupní platy.

V první skupině jsou jednoduchá manuální zaměstnání (uklízečka nebo pomocník v kuchyni), ve čtvrté odborná zaměstnání s nutností koordinace práce (například zdravotní sestra) a v osmé systémová zaměstnání s vysokou psychickou námahou (například burzovní makléř).

V příštím roce se navýší pouze některé zaručené mzdy. Kromě první (minimální mzdy) a osmé skupiny, která je ze zákona jejím dvojnásobkem, se navýší také druhá a třetí skupina, kam spadají převážně dělnické profese a řemesla, včetně např. kuchařek nebo školníků. Ostatní zaručená mzda v dalších skupinách zůstane stejná.

​Daně

Navýšení minimální mzdy změní také to, kolik lidé zaplatí na daních. Například pro uplatnění slevy na dani za dítě je nutné mít, kromě dítěte, příjmy ze zaměstnání ve výši alespoň šestinásobku minimální mzdy za rok, což je nyní 103 800 Kč. Nově by to podle představ ministerstva mělo být 109 800.

Odvíjí se od ní i hranice osvobození důchodu od daní. Aby nebyl důchod ještě daněn, nesmí být za rok vyšší než 36násobek minimální mzdy. Důchodce tedy v současné době nesmí za rok od státu dostat víc než 622 800 Kč. Nově by to mohlo být o 36 tisíc víc. Důchodců, kteří platí daň z důchodů, je ale minimum.

[chooze:article;value:531494]

Zdravotní pojištění

Od minimální mzdy se odvozuje i vyměřovací základ zdravotního pojištění. Ten je nyní 2 336 Kč. Tuto základní sazbu musí platit například samoplátci zdravotního pojištění bez zdanitelných příjmů, tedy nezaměstnaní mimo evidenci úřadu práce, nebo studenti starší 26 let, za které už stát pojištění neplatí. Týká se také zaměstnanců s minimální mzdou. 

Nekolidující zaměstnání

Lidé, kteří jsou vedení na Úřadu práce jako uchazeči o zaměstnání a nemají nárok na podporu v nezaměstnanosti, si můžou přivydělat v rámci takzvaného nekolidujícího zaměstnání. Jím si ale můžou vydělat maximálně polovinu minimální mzdy – nyní tedy 8 650 korun měsíčně. Podle Jurečkova návrhu by to v příštím roce mohlo být až 9 450 Kč.

Tiskovou konferenci Mariana Jurečky (KDu-ČSL) můžete zhlédnout zde:

​

Celý text naleznete na serveru (http://cocoparis.blog.cz/) zde.