[chooze:gallery;value:34032]
Do testování se zapojilo 430 českých škol a jejich přes 10 600 patnáctiletých žáků. "Čeští žáci dosáhli nadprůměrného výsledku. Devět zemí dosáhlo statisticky významně lepšího výsledku než Česká republika, 12 zemí srovnatelného," okomentoval matematickou gramotnost na úterní tiskové konferenci ředitel České školní inspekce Tomáš Zatloukal. Překonaly nás východoasijské země, v Evropě pak Estonsko a Švýcarsko.
Oproti předchozím testováním se ale čeští žáci v matematice výrazně zhoršili. Nyní je v ní Česko nejhorší od začátku měření. "Všechny země se ve výsledcích zhoršily, výjimkou jsou Japonsko, Korejská republika a Turecko," poznamenal.
Od roku 2003 se nezhoršily v matematice v Evropě pouze Irsko, Itálie, Polsko, Španělsko a Portugalsko.
[chooze:article;value:531661]
Výsledky podle Zatloukala ovlivnila pandemie covidu-19. "Největší negativní dopad byl na skupinu žáků s nízkým socioekonomickým statutem," uvedl.
Nadprůměrní jsou celosvětově Češi i v přírodovědě. V Evropě nás překonávají pouze Estonci a Finové.
Lepší než většina světa jsou české děti i ve čtenářské gramotnosti. "V roce 2015 naši žáci dosáhli o dva body slabšího výsledku a byli ve srovnání s ostatními podprůměrní, v roce 2018 jsme měli o bod lepší výsledek a byli jsme v průměru ve srovnání s ostatními. V loňském roce jsme měli o bod horší výsledek a jsme nadprůměrnou zemí," upozornil. Je to podle něj tím, že se do projektu připojilo více slabých zemí.
Extrémní zhoršení českých žáků
Snižuje se podíl českých žáků, kteří dosahují alespoň druhé úrovně gramotnosti. Ta značí, že dokáží fungovat ve společnosti 21. století. Ze 17 procent v roce 2003 se zvýšil na 26 procent. Zároveň se snižuje podíl žáků v páté a šesté dovednostní úrovni, tedy těch nejschopnějších.
"Pokud se podíváme na skupinu žáků, která přechází do středního vzdělávání, tak máme celkem 60 procent funkčně negramotných žáků v oborech středního vzdělávání bez maturitní zkoušky, více jak třetinu na základních školách a 14 procent na středních odborných školách s maturitní zkouškou," prohlásil Zatloukal. Přes 40 procent žáků víceletých gymnázií a 25 procent na čtyřletých naopak dosahuje nejvyšší úrovně.
[chooze:article;value:531654]
V roce 2003 mělo Česko o polovinu méně funkčně negramotných žáků v oborech bez maturitní zkoušky, o 13 procent méně na základních školách a o pětinu více dětí z gymnázií dosahovalo nejvyšší úrovně.
Zásadní vliv rodiny
O schopnostech dítěte nejvíce rozhoduje rodinné zázemí. Vztah mezi zázemím a výsledky dítěte patří v Česku mezi nejsilnější na světě. Podobně na tom jsou jenom další tři země. Asi polovina žáků ze sociálně znevýhodněných rodin je pod druhou výkonnostní úrovní. Jen sedm procent z nich je ve skupině nejschopnějších, což je jeden ze tří nejhorších výsledků na světě.
"Náš vzdělávací systém je schopen poskytnout kvalitní vzdělání jen určité skupině žáků," varoval Zatloukal. "Daří se nám dosahovat výborných vzdělávacích výsledků s žáky, kteří mají podporující rodinné prostředí, pokud ale máme žáky s podobnými charakteristikami bez této rodinné podpory, tak se nám to nedaří," dodal.
"Situace se z hlediska dlouhodobých trendů nelepší, naopak se vzdalujeme deklarovaným cílům vzdělávací politiky," řekl ministr školství Mikuláš Bek (STAN).
Celou tiskovou konferenci můžete zhlédnout zde:
Celý text naleznete na serveru (http://cocoparis.blog.cz/) zde.